Soud může nově naplánovat zvýšení výživného dopředu. Jak na to podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku
Ještě donedávna platilo jednoduché pravidlo: pokud narostly potřeby dítěte, museli se rodiče znovu obrátit na soud s návrhem na zvýšení výživného. Od 1. ledna 2026 je to jinak. Díky rozsáhlé novele rodinného práva může soud už v prvním rozsudku o výživném naplánovat, jak se bude částka postupně zvyšovat v budoucnu – aniž by muselo dojít k novému řízení. Co to v praxi znamená, kdo o to musí požádat a na co si dát pozor, vysvětlujeme v tomto článku.
Právní základ: co přesně říká zákon
Novela č. 268/2025 Sb., kterou se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabyla účinnosti 1. ledna 2026. Mění mimo jiné znění § 913 odst. 2 občanského zákoníku, který nově zní:
„Při hodnocení odůvodněných potřeb oprávněného se přihlédne k jejich budoucí změně, lze-li ji rozumně určit.“
Jinými slovy: soud má povinnost už při stanovování výživného zvážit, jak se potřeby dítěte v dohledné době změní – a pokud je taková změna dostatečně jistá, může rovnou určit, o kolik a od kdy se výživné v budoucnu zvýší.
Do 31. 12. 2025 zákon takovou možnost výslovně neupravoval. Soudy se v praxi řídily § 154 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení – což se dříve vykládalo tak, že budoucí, ještě nenastalé okolnosti nelze do výroku promítnout. Novela tento výkladový problém řeší ve prospěch flexibilnějšího přístupu a dává soudům jasnou oporu pro to, aby s předvídatelnými změnami počítaly rovnou.
Jak toto ustanovení vykládáme a jak s ním pracovat
Jde o krátké ustanovení, ale v praxi řeší několik důležitých otázek, na které je dobré být připraven.
Musí jít o jistou událost, ne jen o pravděpodobnou. Zákon mluví o změně, kterou lze „rozumně určit“. To znamená, že nestačí, aby byla budoucí změna jen pravděpodobná – soud musí mít jistotu nejen o tom, že změna nastane, ale i přibližně kdy nastane. Typickým příkladem je nástup do školy nebo přechod na vyšší stupeň vzdělávání, kde je datum předem známé a nezávisí na náhodě.
Ustanovení se doslovně vztahuje na potřeby dítěte, nikoli výslovně na možnosti povinného rodiče. Text zákona hovoří o „odůvodněných potřebách oprávněného“, tedy dítěte. Logicky by ale stejný princip měl fungovat i obráceně – pokud je jisté, že se v dohledné době zlepší (nebo zhorší) majetkové poměry povinného rodiče, mělo by to jít promítnout do rozsudku také. Tato otázka ale zatím nemá v praxi jednotné řešení a bude se muset ustálit postupně, jak k ní budou přistupovat soudy.
Časový horizont by měl být přiměřený. Doporučujeme počítat především se změnami v řádu týdnů až měsíců – tedy situacemi, kdy soud rozhoduje například v únoru a dítě od září nastupuje do školy. U rodičů, kteří spolu dlouhodobě nespolupracují a hrozí opakované spory, ale nevylučujeme ani zohlednění delšího horizontu, například naplánování zvýšení k nástupu na druhý stupeň i na střední školu v jednom rozsudku – smyslem je předejít zbytečným dalším řízením.
Ustanovení by se nemělo aplikovat automaticky nebo podle šablony. Každý případ je potřeba posoudit individuálně. Doporučující tabulka Ministerstva spravedlnosti může posloužit jako orientační vodítko, není to ale závazný vzorec, který soud musí použít.
Musí o to rodič sám požádat, nebo to udělá soud automaticky?
Toto je nejčastější dotaz, který k tématu dostáváme, a odpověď má dvě roviny.
Formálně jde o zákonnou povinnost soudu – není potřeba podávat samostatný návrh jako například u úroků z prodlení. Řízení o výživném lze navíc zahájit i bez návrhu.
Prakticky ale doporučujeme na to nespoléhat. Aby soud mohl budoucí změnu do výroku promítnout, musí být „rozumně určitelná“ – tedy prokázaná důkazy a vysoce pravděpodobná. Pokud rodič v návrhu sám neuvede, jaké změny dítě čekají, a nedoloží je (např. věkem dítěte, ročníkem, strukturou vzdělávací soustavy, případně už podanou přihláškou na střední školu), riskuje, že se tímto aspektem soud vůbec nebude zabývat. Podrobný postup, jak takový návrh na určení péče o dítě a výživného sestavit, najdete v samostatném článku – argumentaci k budoucímu navýšení do něj doplňte podle bodů níže.
Doporučený postup pro návrh:
- Uveďte, v jaké fázi vzdělávání se dítě aktuálně nachází a jaký je nejbližší předvídatelný milník (nástup do 1. třídy, přechod na 2. stupeň, nástup na střední školu).
- Popište, jaké konkrétní náklady se s danou změnou pojí (jízdné, pomůcky, kroužky, stravování, případně ubytování).
- Navrhněte konkrétní částku a konkrétní datum, od kterého by se výživné mělo zvýšit.
- Pokud se s druhým rodičem shodnete, můžete postupné navyšování zahrnout přímo do dohody o výživném a nechat ji soudem schválit – to bývá rychlejší a méně konfliktní cesta.
MŠ, 1. a 2. stupeň ZŠ vs. střední škola – rozdílná míra jistoty
Tady je důležité rozlišovat, jak „jistá“ budoucí událost skutečně je – a tím pádem i jak snadné bude přesvědčit soud.
- Nástup do 1. třídy ZŠ a přechod z 1. na 2. stupeň (5. → 6. třída) jsou součástí povinné školní docházky. Nezávisí na přijímacím řízení ani na rozhodnutí dítěte – jde prakticky o jistotu, kterou stačí doložit věkem dítěte. Toto jsou ideální kandidáti pro zohlednění v rozsudku.
- Střední škola je jiná kategorie. Povinná školní docházka končí ukončením základního vzdělání (typicky 9. třídou), na střední škole dítě dále nepokračuje automaticky, ale na základě přijímacího řízení a vlastního rozhodnutí. I když na SŠ fakticky pokračuje naprostá většina dětí, právně jde o méně jistou událost než postup v rámci ZŠ. Doporučujeme s ní počítat jako s milníkem, ale očekávat, že soud u ní bude chtít pádnější odůvodnění – typicky u dítěte v posledním ročníku ZŠ, ideálně s již podanou přihláškou.
Doporučení: u MŠ → ZŠ a v rámci ZŠ (1. → 2. stupeň) argumentujte jistotou budoucí změny. U střední školy počítejte s tím, že bude potřeba silnější důkazní podklad, a berte v úvahu, že soud toto navýšení může zařadit do výroku jen podmíněně nebo o něm bude nutné rozhodnout později, až bude nástup na SŠ jistý.
Co dělat, když nastane nepředvídatelná změna
Ne všechno lze naplánovat dopředu. Zdravotní komplikace, ztráta zaměstnání nebo naopak výrazné zlepšení příjmů povinného rodiče jsou typické situace, které nová úprava nezachytí. Pro takové případy nadále platí klasický postup – podání návrhu na změnu zvýšení výživného.
Shrnutí pro rodiče
- Od 1. 1. 2026 může soud už v prvním rozsudku naplánovat postupné zvyšování výživného (§ 913 odst. 2 OZ, novela č. 268/2025 Sb.).
- Nejde o automatiku – vyplatí se budoucí navýšení výslovně navrhnout a doložit.
- Nejjistější jsou milníky v rámci povinné školní docházky (nástup do ZŠ, přechod na 2. stupeň), u střední školy počítejte s přísnějším posouzením.
- Praxe soudů k tomuto ustanovení se teprve utváří – doporučujeme sledovat vývoj a v případě nejistoty konzultovat konkrétní situaci.
Co dál
Pokud řešíte určení nebo zvýšení výživného a chcete mít jistotu, že návrh obsahuje všechny náležitosti včetně budoucího navýšení, podívejte se na naše další materiály:
- Dohoda o výživném mezi rodiči – vzor ke stažení 2026 – jak si budoucí navýšení nastavit rovnou v dohodě bez nutnosti soudu
- Návrh na určení péče o dítě a výživného 2026: vzor + postup – jak formulovat návrh k soudu, včetně budoucího navýšení
- Předběžné opatření 2026: návrh, postup, vzor a nové prozatímní rozhodnutí – co dělat, pokud potřebujete výživné rychle a nemůžete čekat na pravomocný rozsudek
- Nejčastější otázky o výživném – odpovědi odborníků – přehled 30 nejčastějších dotazů rodičů
- Superdávka a výživné 2026: jak se započítává výživné, náhradní výživné a fikce výživného – další zásadní novinka roku 2026, která se dotýká rodičů s výživným
Upozornění: Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Vzhledem k tomu, že jde o zcela novou právní úpravu, se výkladová praxe soudů teprve utváří.

Říká se, že štěstí přeje připraveným. Proto neváhejte a přihlašte se k odběru novinek z oblasti výživného, ať máte vždy přehled.