Potenciální příjem a výživné: co soud zkoumá od 2026

Co je potenciální příjem a proč na něm záleží?

Potenciální příjem je částka, kterou by si rodič mohl vydělat vzhledem ke svému zdraví, vzdělání a kvalifikaci, i když ji ve skutečnosti nevydělává. Soud z něj může vycházet při určení výživného, pokud skutečný příjem rodiče neodpovídá jeho možnostem.

Výše výživného se podle zákona neřídí jen tím, kolik rodič právě vydělává. Soud posuzuje odůvodněné potřeby dítěte a zároveň schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodiče, který výživné platí (§ 913 občanského zákoníku). Slovo „možnosti“ je klíčové: rodič nemůže snížit výživné jen tím, že si sám sníží příjem.

V praxi to znamená, že vykázaná minimální mzda nemusí být konečným základem výpočtu. Pokud má rodič vyšší kvalifikaci nebo dříve vydělával výrazně víc, soud se tím má zabývat.

Co se změnilo od 1. ledna 2026?

Od roku 2026 musí soud výslovně zkoumat, zda skutečný příjem rodiče odpovídá tomu, kolik by si mohl vydělat. Přihlíží přitom k jeho zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a také k situaci na trhu práce (§ 913 odst. 3 občanského zákoníku ve znění zákona č. 268/2025 Sb.).

Už dříve zákon ukládal zkoumat, zda se rodič bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu a zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Nově se soud musí dívat i na rodiče, který žádnou lepší práci neopustil, ale dlouhodobě vydělává méně, než by odpovídalo jeho možnostem.

Kdy soud vychází z toho, kolik by si rodič mohl vydělat?

Typicky tehdy, když rodič bez vážného důvodu vydělává výrazně méně, než by mohl. Nejčastěji jde o tyto situace.

Rodič se vzdal lepší práce

Pokud rodič odešel z dobře placeného místa a nastoupil na hůře placené bez důležitého důvodu, soud může vycházet z příjmu, který měl dříve. Důležitým důvodem může být například zdravotní stav, zrušení pracovního místa nebo péče o další dítě.

Pracuje pod svou kvalifikací nebo na zkrácený úvazek

Právě na tuto situaci míří změna od roku 2026. Pokud má rodič vystudovaný obor nebo praxi, za kterou se na trhu práce platí výrazně víc, a přesto dlouhodobě pracuje za minimální mzdu nebo na částečný úvazek, soud má zkoumat proč. Když pro to rodič nemá rozumné vysvětlení, soud může výživné určit z příjmu, který by mohl reálně mít.

Je bez práce

Nezaměstnanost sama o sobě neznamená, že rodič nemusí platit nic. Soud posoudí, zda je rodič bez práce kvůli okolnostem, které nemůže ovlivnit, nebo proto, že práci nehledá. Pokud je zdravý a práce schopný, může soud vycházet z příjmu, kterého by mohl dosáhnout.

Podniká a uplatňuje paušální výdaje

U podnikatelů soud vychází z daňového přiznání, ale nezastaví se u něj. Paušální výdaje mohou skutečný příjem výrazně snížit jen na papíře, proto soud přihlíží i k obratu, oboru podnikání, majetku a životní úrovni rodiče. Podrobněji o tom píšeme v článku o výživném u OSVČ s paušálními výdaji.

Co když rodič své příjmy soudu nedoloží?

Pokud rodič odmítne soudu doložit své příjmy, zákon předpokládá, že vydělává 25násobek životního minima jednotlivce (§ 916 občanského zákoníku). To platí v řízení o výživném pro nezletilé dítě.

Tato domněnka je pro rodiče, který příjmy tají, výrazně nevýhodná, a proto motivuje k jejich doložení. Ústavní soud ale připomněl, že ji soud nemá používat mechanicky. Nejdříve má sám zjistit skutečné příjmy, majetek a životní úroveň rodiče a domněnku použít až tehdy, když to nejde (nález sp. zn. IV. ÚS 1578/23).

Kde má potenciální příjem své hranice?

Soud nemůže rodiči přičíst fiktivní plat, který by v jeho situaci reálně nedostal. Potenciální příjem musí odpovídat zdravotnímu stavu rodiče, jeho skutečnému vzdělání a praxi a nabídce práce v místě, kde žije.

Soud také musí v rozsudku srozumitelně vysvětlit, z jakého příjmu vycházel a proč. Pokud to neudělá, je rozhodnutí napadnutelné (Ústavní soud se požadavky na odůvodnění výše výživného zabýval například v nálezu sp. zn. IV. ÚS 2278/24). Proto je důležité dát soudu konkrétní podklady, ne jen obecné tvrzení, že by druhý rodič mohl vydělávat víc.

Jak to soudu doložit: praktický postup

Soudu pomůžete nejvíc, když mu dáte konkrétní informace a důkazy. V poradně VašeVýživné.cz se často setkáváme s tím, že rodič vykazuje minimální příjem, ale jeho způsob života tomu neodpovídá. Takovou situaci je potřeba soudu ukázat.

Do návrhu nebo vyjádření k soudu uveďte:

• jaké má druhý rodič vzdělání, kvalifikaci a praxi,
• kde pracoval dříve a kolik zhruba vydělával,
• kdy a proč se jeho příjem snížil,
• jak žije: auto, dovolené, bydlení, koníčky.

Přiložte, co máte k dispozici:

• starší výplatní pásky, daňová přiznání nebo smlouvy, pokud je máte,
• inzeráty na podobné pozice s uvedenou mzdou,
• fotografie nebo příspěvky ze sociálních sítí, které ukazují jeho životní úroveň,
• výpis z katastru nemovitostí nebo z obchodního či živnostenského rejstříku.

Soud v řízení o výživném pro nezletilé dítě zjišťuje skutečnosti i sám. Pokud nemáte k příjmům druhého rodiče přístup, požádejte soud, aby si informace vyžádal, například od zaměstnavatele, finančního úřadu nebo České správy sociálního zabezpečení.

Orientační výši výživného podle příjmu si můžete spočítat v naší kalkulačce výživného. Pokud se příjmy druhého rodiče změnily až po rozsudku, můžete podat návrh na zvýšení výživného.

Časté otázky

Může soud určit výživné z vyššího příjmu, než rodič skutečně má?

Ano. Pokud rodič bez vážného důvodu vydělává méně, než by vzhledem ke svému zdraví, vzdělání, kvalifikaci a situaci na trhu práce mohl, soud může vycházet z jeho potenciálního příjmu (§ 913 odst. 3 občanského zákoníku).

Stačí, když druhý rodič doloží minimální mzdu?

Ne vždy. Soud zkoumá, zda minimální mzda odpovídá jeho možnostem. Pokud má rodič vyšší kvalifikaci nebo dříve vydělával víc, soud se tím musí zabývat.

Co když druhý rodič pracuje načerno?

Neoficiální příjem se těžko dokazuje, ale soud přihlíží i k životní úrovni a majetku rodiče. Pomoci mohou důkazy o jeho výdajích a způsobu života a také to, že soud může vyjít z potenciálního příjmu nebo z domněnky podle § 916.

Platí tato pravidla i pro výživné na zletilé dítě?

Hodnocení schopností a možností rodiče podle § 913 platí pro výživné obecně, tedy i pro zletilé dítě. Domněnka 25násobku životního minima podle § 916 se ale týká jen nezletilého dítěte.

Neplatí druhý rodič výživné, nebo tvrdí, že nemá z čeho?

S vymáháním výživného vám pomůžeme v rámci asistovaného vymáhání VašeVýživné.cz. Projdeme s vámi vaši situaci, poradíme, jaké podklady připravit, a provedeme vás celým postupem. Vyplňte krátký formulář a ozveme se vám.

Autor: Mgr. Iveta Novotná