Výše výživného při uplatňování paušálního výdaje u OSVČ

Výdaje paušálem jsou formou fixních výdajů, které tvoří procentuální část ročních příjmů. Výše ročních příjmů nesmí přesáhnout částku 2.000.000 Kč a procento je pevně stanovené zákonem, přičemž se pohybuje v rozmezí od 30 do 80 % dle druhu podnikaní.

Výdaje uznávané zákonem o daních z příjmů nejsou nezbytně podnikatelskými náklady, které by měly být brány v potaz při stanovení výše výživného. Pouhé uplatnění tzv. paušálního výdaje nemusí odpovídat skutečným příjmům podnikatele a nemůže být jediným kritériem pro posouzení vyživovací povinnosti rodiče. Krajský soud v Hradci Králové potvrdil, že pro určení výše výživného je klíčový skutečný příjem rodiče, který se může lišit od hospodářského výsledku vykázaného podnikatelem podle účetních a daňových předpisů. Tedy i v případě, kdy rodič uplatňuje paušální výdaj, není toto opatření rozhodující pro stanovení rozsahu vyživovací povinnosti. Snížení základu daně z důvodu uplatnění paušálního výdaje není samo o sobě dostatečným důvodem pro redukci vyživovací povinnosti rodiče. Při stanovení výše výživného musí být zohledněn skutečný příjem a majetkové poměry rodiče, což je zásadní faktor pro spravedlivé a adekvátní poskytování finanční podpory pro děti. 

Soudní praxe se zaměřuje především na analýzu daňového přiznání povinného, peněžního deníku, předložených faktur a účetních dokladů k posouzení povahy jednotlivých výdajů a zda se jedná o náklady nezbytné pro dosažení a udržení příjmů, nebo výdaje na osobní potřebu podnikatele. Je tedy zřejmé, že soudy se zaměřují na celkové majetkové poměry a životní úroveň rodičů při rozhodování o jejich vyživovací povinnosti. 

Soudy berou v potaz celkovou životní úroveň rodičů a skutečné příjmy, které mohou být odlišné údajů vykázaných pro daňové účely. V konečném důsledku je tedy nutné brát v úvahu všechny relevantní faktory pro stanovení výše výživného, aby bylo zajištěna adekvátní výše výživného.