Vyživovací povinnost | Vznik, výše, zánik, postup

Co je vyživovací povinnost

Vyživovací povinnost je zákonná povinnost přispívat na výživu osoby, která je na výživu odkázaná a sama ji nezvládne zajistit. Nejčastější je vyživovací povinnost k dítěti, existuje však také vyživovací povinnost mezi manželi a rozvedenými manželi a v určitých případech i vyživovací povinnost dětí k rodičům a v neposlední řadě i vyživovací povinnost k neprovdané matce.

Právní rámec vychází z občanského zákoníku (např. § 910 a násl.). Pro orientaci můžete nahlédnout do Zákony pro lidi nebo na gov.cz.

Kdy vzniká a komu náleží

Vyživovací povinnost vzniká ze zákona. Rozsah a forma plnění se liší podle vztahu mezi osobami, jejich možnostmi a potřebami. Níže najdete nejčastější situace a přehled práv a povinností.

Vyživovací povinnost k dítěti (rodiče → děti)

Vyživovací povinnost k dítěti trvá od narození a nekončí automaticky plnoletostí. Končí až tehdy, kdy je dítě schopné se samo živit (typicky po ukončení soustavné přípravy na povolání). Pro výpočet výše lze orientačně použít kalkulačku a tabulku výživného (hlavní odkazy najdete dole v sekci „Postup a užitečné nástroje“).

Vyživovací povinnost mezi manželi (za trvání manželství)

Během manželství mají manželé povinnost přiměřeně si přispívat na potřeby rodiny. Vyživovací povinnost mezi manželi se řídí jejich možnostmi, schopnostmi a majetkovými poměry.

Vyživovací povinnost po rozvodu (výživné rozvedeného manžela)

Po rozvodu může soud přiznat výživné rozvedenému manželovi, splní-li zákonné podmínky (např. neschopnost se sám živit). Konkrétní výše a doba trvání jsou individuální.

Vyživovací povinnost k neprovdané matce

Právo na výživu a úhradu některých nákladů může mít i neprovdaná matka, zejména v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Nárok se posuzuje individuálně podle zákonných podmínek.

Vyživovací povinnost dětí k rodičům

V určitých případech mají i děti povinnost přispívat rodičům, pokud rodiče nedokážou zajistit vlastní výživu a děti to podle svých možností zvládnou.

Kdy a jak vyživovací povinnost končí

Vyživovací povinnost končí, když (1) je dítě schopné se samo živit, (2) dojde k dohodě nebo rozhodnutí soudu, (3) nastane podstatná změna poměrů (příjmy, zdravotní stav, péče), která odůvodňuje úpravu nebo zánik.

• Dítě je schopné se samo živit – obvykle po skončení soustavné přípravy na povolání (nelze ztotožnit s 18. narozeninami). Podrobněji viz výživné na zletilé dítě.
• Dohodou ale na základě rozhodnutí soudu – u manželů po rozvodu, případně při zásadní změně okolností.
• Změna poměrů – výrazný posun příjmů, zdravotního stavu či péče → možnost navrhnout úpravu; pomůže návod a vzor na zvýšení, který můžete dle svého odůvodnění využít i pro snížení vyživovací povinnosti.

Neplnění vyživovací povinnosti: postup

1. Dokumentujte – rozsudek/dohodu, platební historii, výzvy, komunikaci.
2. Zašlete upomínku – oficiálně vyzvěte dlužníka k úhradě.
3. Vymáhání – výkon rozhodnutí/exekuce; u úmyslného neplacení zvažte trestněprávní postup.
4. Státní podpora – při dlouhém vymáhání řešte náhradní (zálohované) výživné.

Přehled pojmů a praktické rady najdete také v článku Alimenty.

Vyživovací povinnost – specifické situace

Zletilé dítě a student

Zletilý má nárok, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání a není schopen se sám živit. Příklady a praxi shrnujeme zde: Výživné na zletilé dítě.

Střídavá péče

Výše výživného se odvíjí od reálného podílu péče a příjmů obou rodičů. Přehled a modelové situace: Střídavá péče.

Děti do 7 let a praxe soudů

U nejmenších dětí má soudní praxe svá specifika (péče, kontakt, režim). Shrnutí: Péče o dítě do 7 let.

Postup a užitečné nástroje

Pro orientační výpočet použijte kalkulačku výživného a tabulku výživného.