Neplaceni výživného data 2025

Data projektu VašeVýživné.cz za rok 2025 ukazují: problém neplacení výživného nemizí

Praha, leden 2026 – Data projektu VašeVýživné.cz za rok 2025 potvrzují, že neplacení výživného zůstává v České republice dlouhodobým a systémovým problémem, který se ani přes opakovanou pomoc rodičům nedaří výrazně oslabit. Přestože projekt v předchozích letech pomáhal srovnatelnému počtu klientů, počet žádostí o pomoc se ani v roce 2025 významně nesnížil a zůstává dlouhodobě stabilní.

V průběhu roku 2025 se na projekt nově obrátilo 9 642 rodičů, kteří řešili problematiku výživného jako takového – od jeho stanovení a výše, přes neplacení či nedostatečné placení, až po jeho vymahatelnost. Celkově tak projekt do konce roku 2025 pomáhal již 98 593 rodičům a jejich dětem. V roce 2025 bylo s pomocí projektu VašeVýživné.cz dětem a pečujícím rodičům odesláno celkem 112,3 milionu korun na výživném.

Průměrné měsíční výživné u dětí, jejichž rodiče se na projekt v roce 2025 obrátili, činilo 3 400 Kč, přičemž v evidovaných případech se objevovaly částky už od 200 Kč měsíčně. Průměrný dluh na výživném u těchto žádostí dosahoval 37 000 Kč.

„Pokud by se situace skutečně zlepšovala, viděli bychom to v datech. To se ale neděje. Každý rok řešíme podobný objem nových případů a stále stejné typy problémů. Nejhorší na tom je, že důsledky tohoto stavu dlouhodobě nesou především děti, které situaci nemohou nijak ovlivnit,“ uvádí Mgr. Iveta Novotná, ředitelka Asociace neúplných rodin, z. s., a projektu VašeVýživné.cz.

Nejvíce jsou zasaženy děti školního věku

Data projektu ukazují, že neplacení výživného se nejčastěji týká dětí ve věku 7 až 15 let, tedy v období, kdy jsou náklady na dítě dlouhodobě nejvyšší. Rodiny v této fázi řeší nejen výdaje spojené se školou, ale i běžné životní náklady – stravu, oblečení, kroužky či zdravotní potřeby. Průměrný počet dětí na jednoho rodiče činí 1,4.

Dle dat z přijatých žádostí v roce 2025 má každé osmé dítě měsíční výživné 1 000 Kč nebo méně, což v praxi zdaleka nepokrývá ani základní potřeby dítěte, a to ani v případě, že je výživné hrazeno pravidelně.

„Výživné v řádu stovek nebo nízkých tisíc korun nemůže dlouhodobě pokrýt reálné náklady na dítě. Tyto částky nepokrývají ani základní životní potřeby – stravu, oblečení, školní pomůcky či běžné výdaje spojené se školní docházkou. Děti pak nemají stejné možnosti jako jejich vrstevníci a rodiče situaci často řeší dalšími pracovními úvazky, půjčkami nebo pomocí okolí. Musí volit mezi základními potřebami a možností naplňovat zájmy a rozvoj dětí, což je situace, do které by se žádná rodina neměla dostat,“ upozorňuje Iveta Novotná.

Kdo nejčastěji výživné neplatí

Typickým dlužníkem je podle dat projektu muž ve věku kolem 40 let, se středoškolským vzděláním s maturitou, který je zaměstnaný – často však s příjmy obtížně dohledatelnými či oficiálně vykazovanými v nižší výši. Neplacení výživného tak často nesouvisí s absencí příjmu, ale spíše s nedostatečnou vymahatelností a nízkými sankcemi za neplnění rodičovské povinnosti.

Nejvíce žádostí dlouhodobě přichází z Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Tyto regiony patří mezi strukturálně nejvíce zatížené oblasti, kde se kumulují sociální a ekonomické problémy. Data o neplacení výživného zde kopírují širší regionální realitu a jdou ruku v ruce s vyšší mírou finanční nejistoty rodin.

„Dokud nebude posílena vymahatelnost výživného a neplnění této povinnosti nebude mít rychlé a citelné důsledky, budou rodiče i děti dál nést následky selhání systému. Výživné nemůže být jen formální povinností na papíře, ale musí fungovat v praxi,“ upozorňuje Iveta Novotná.

Zkušenosti rodičů v průběhu roku 2025

Z anonymních výpovědí rodičů, které projekt v průběhu roku 2025 shromáždil, vyplývá, že neplacení výživného ovlivňuje každodenní fungování rodin po celý rok, nikoli pouze v jednotlivých krizových obdobích.

Rodiče opakovaně popisují, že:

• dlouhodobě omezují vlastní potřeby, aby zajistili základní potřeby dětí,

• žijí bez finanční rezervy a reagují na výdaje „ze dne na den“,

• kombinují více pracovních úvazků nebo brigád,

• odkládají nákup oblečení, obuvi, léků či pomůcek,

• dětem vysvětlují, proč si nemohou dovolit aktivity, které jsou pro jejich vrstevníky běžné.

Vedle finanční nejistoty se výrazně objevuje i psychická zátěž – dlouhodobý stres, pocity bezmoci a viny, že rodič navzdory maximální snaze nedokáže dítěti zajistit stejný standard jako ostatním.

„Rodiče se na nás často neobracejí jen kvůli penězům, ale proto, že už nevědí, jak situaci zvládat dlouhodobě. Potřebují konkrétní pomoc, rychlé řešení a pocit, že v tom nejsou sami,“ říká Iveta Novotná.

Zkušenosti a vzkazy rodičů ostatním samoživitelům

Na otázku, zda mají zkušenost, kterou by chtěli sdílet s ostatními rodiči samoživiteli, se v odpovědích opakují stejná sdělení: nevzdávat se, říkat si o pomoc a chránit především děti.

Rodiče si navzájem vzkazují, aby:

• se nebáli požádat o pomoc – ať už stát, neziskové organizace nebo své okolí,

• řešili situaci včas a nenechávali problémy narůstat,

• počítali s tím, že systém často nereaguje rychle,

• nevnímali svou situaci jako osobní selhání.

Z výpovědí je patrné, že rodiče nevolají po teoretických změnách, ale po praktické, dostupné a srozumitelné pomoci, která jim umožní zvládnout běžný život s dětmi.

Volání po systémových změnách

Z dat projektu i z výpovědí rodičů dlouhodobě vyplývá potřeba:

• rychlejších a důslednějších postihů neplatičů výživného,

• stanovení minimální výše výživného, která by odpovídala reálným nákladům na dítě,

• rychle dostupné pomoci pro rodiny v krizi,

• funkční vymahatelnosti výživného, která rodiče nenechá měsíce či roky bez prostředků.

„Rodiče nežádají nic nadstandardního. Potřebují, aby systém byl srozumitelný, funkční a předvídatelný, aby se v něm dokázali vyznat a nemuseli opakovaně obíhat různé instituce a dokládat stejné dokumenty. Jen tak se mohou soustředit na to podstatné – na péči o své děti a zajištění jejich potřeb,“ shrnuje Iveta Novotná.

Problém, který se nedaří oslabit

Data za rok 2025 spolu se zkušenostmi rodičů potvrzují, že neplacení výživného zůstává jedním z nejzávažnějších problémů rodin s dětmi v České republice. Přes dlouhodobou pomoc a tisíce řešených případů se počet žádostí o pomoc nesnižuje.

„Dokud se systém nezmění, budou důsledky neplacení výživného dál nést především děti, které za tuto situaci nenesou žádnou odpovědnost,“ uzavírá Iveta Novotná.

Autor: Mgr. Iveta Novotná