Postoupení pohledávky na výživném a alimentech

Potřebuji poradit

Postoupení pohledávky na výživném (alimenty) je novým institutem, který přináší od 1. 1. 2026 novela občanského zákoníku. Přestože může na první pohled působit jako rychlé řešení dluhů na výživném, jde o právně i prakticky nevyzkoušený nástroj. Tento článek vysvětluje, co nový zákon umožňuje, jaká jsou jeho omezení a proč je na místě obezřetnost.

Co znamená postoupení pohledávky na výživném

Postoupení pohledávky znamená, že oprávněný (nejčastěji rodič pečující o dítě) převede svou pohledávku na výživném na jinou osobu, která se následně stává novým věřitelem a může dluh vymáhat.

V praxi se tento institut objevuje také pod pojmy:

• odkup výživného
• odkoupení výživného
• postoupení alimentů

Z právního hlediska však vždy jde o postoupení pohledávky. Nárok dítěte na výživné tímto aktem nezaniká, mění se pouze osoba, která postoupený dluh vymáhá.

Co přináší nový občanský zákoník

Novela občanského zákoníku výslovně umožňuje postoupení pohledávky na výživném, zároveň ale zavádí ochranná pravidla, zejména u nezletilých dětí.

Zákon tím reaguje na dlouhodobý problém neplacení výživného, nikoliv však jako náhradu za standardní soudní vymáhání či exekuci.

Odkup výživného minimálně za jistinu

Zákon stanoví, že pohledávku na výživném lze u nezletilých osob postoupit nejméně za jistinu, tedy za aktuální dlužnou částku bez úroků z prodlení.

To znamená, že:

• odkup výživného za nižší částku než je samotný dluh není ihned možný (o nižší částce za odkup musí rozhodnout soud)
• úroky z prodlení nejsou součástí minimální ceny
• cílem je ochrana dítěte před spekulativním nakládáním s jeho nároky

Bezhotovostní převod jako povinnost

Postoupení pohledávky na výživném musí proběhnout bezhotovostně, tedy převodem na účet.

Tato povinnost má zajistit:

• transparentnost transakce
• dohledatelnost toku peněz
• lepší ochranu práv dítěte i oprávněného rodiče

Zvýšená ochrana u nezletilých dětí

U nezletilých dětí platí přísnější pravidla. Pokud by mělo dojít k postoupení pohledávky:

• za méně než jistinu

musí o tom rozhodnout soud, který posuzuje nejlepší zájem dítěte.

Bez soudního rozhodnutí tedy nelze u nezletilých dětí pohledávku postoupit za nižší částku, než činí dlužná jistina.

Kdo může pohledávku na výživném odkoupit

Současná právní úprava výslovně neurčuje, kdo může být nabyvatelem pohledávky na výživném.

Z právního hlediska tak platí, že:

• nabyvatelem může být v zásadě kdokoliv
• pokud jsou splněny zákonné podmínky
• a případně je dán souhlas soudu

Právě tato otevřenost vyvolává mezi odborníky i veřejností otázky a obavy z budoucí praxe.

Proč je na místě obezřetnost

Postoupení pohledávky na výživném je nový a dosud neprověřený institut. Neexistuje ustálená soudní praxe ani dostatek zkušeností s jeho dlouhodobými dopady na děti.

Odborníci i média upozorňují, že může jít o nástroj, který:

• nemusí být v dlouhodobém zájmu dítěte
• může vést ke zvýšenému tlaku na rodiče
• nese riziko komerčního zneužití

Proto je důležité vnímat tento institut spíše jako krajní možnost, nikoliv jako standardní řešení neplacení výživného.

Využijte nejprve dostupné zákonné možnosti

Postoupení pohledávky není primárním nástrojem vymáhání výživného. Rodiče by měli nejprve využít ověřené a zákonem zavedené cesty, zejména:

• soudní výkon rozhodnutí
• exekuci na výživné
• náhradní výživné

Více informací najdete zde:
https://www.vasevyzivne.cz/vymahani-vyzivneho-exekuci/

https://www.vasevyzivne.cz/exekuce-nebo-soudni-vykon-rozhodnuti/

https://www.vasevyzivne.cz/nahradni-zalohovane-vyzivne/

Shrnutí pro rodiče

Postoupení pohledávky na výživném a alimentech je novou možností, která:

• je zákonem povolena
• u nezletilých musí proběhnout minimálně za jistinu
• U nižší částky podléhá rozhodnutí soudu
• probíhá bezhotovostně
• zatím nemá ověřenou praxi

Z pohledu ochrany dětí je vždy na místě pečlivé zvážení všech důsledků a přednostní využití standardních zákonných cest.

Autor: Mgr. Iveta Novotná