Rok 2020 v číslech

Chci získat dlužné výživné

Začátek roku tradičně patří zhodnocení uplynulého roku. Pojďme se proto společně ohlédnout do loňského roku za daty týkající se jednoho z nejvíce palčivých sociálních problémů v České republice.

Za obrovskou výhru loňského roku lze beze sporu považovat stále klesající průměrný dluh. V roce 2019 byl dluh stažen na 57 000 Kč, loni se podařilo částku dostat na 51 000. 

Vliv na tuto částku může mít nejen ochota povinných hradit alimenty, ale také možnosti, jak dluhy vymáhat. Jednou z takových cest jsou právě služby asistenčních programů.

Program VašeVýživné.cz pomáhá

„Za pozitivní zprávu považujeme stále se zvyšující zájem o služby našeho programu. V roce 2019 se u nás registrovalo 9 563 rodičů, loni číslo ještě vyskočilo, a to na hezkých 10 167. Přestože jsou stále ženy ve velké převaze, mužů, kteří u nás žádají o pomoc s vymáháním výživného, je v tuto chvíli 15 %,“ popisuje vývoj koordinátorka projektu VašeVýživné.cz Dagmar Vogtová. 

Dalším zajímavým číslem je částka 87 000 000 Kč. Tolik bylo v roce 2020 odesláno rodičům, kterým jejich bývalý partner dluží na výživném. Program VašeVýživné.cz pomáhá celkem 47 732 rodičům a dětem, kteří o pomoc zažádali. 

Průměrné výživné v roce 2020

Až 31 % všech samoživitelů alimenty nedostává vůbec a 13 % samoživitelů pak alimenty dostává nepravidelně. Ačkoliv má průměrná mzda v České republice stále vzestupnou tendenci, průměrné měsíční výživné v loňském roce kleslo z původních 2 800 Kč na 2 723 Kč. A přestože je toto číslo prakticky čtvrtým rokem na stejné nebo podobné hladině, faktem zůstává, že má stále každý 18. rodič samoživitel vyměřené výživné nižší než 1 000 Kč. 

Průměrným dlužníkem je stále muž

Průměrným dlužníkem je stále čtyřicátník (v roce 2020 je to muž ve věku 42 let), který má středoškolské vzdělání a je zaměstnaný. Dlužník má 1–2 děti ve věku 13,5 let a pochází z Moravskoslezského kraje, který je považován za nejvíce ohrožený. 

„Tyto informace by měly být impulsem pro rodiče samoživitele, kteří stále váhají obrátit se na náš program s pomocí o vymáhání výživného. To, že většina dlužníků, je zaměstnaná, je lepší šancí, jak na alimenty dosáhnout,“ doplňuje Dagmar Vogtová. 

Samoživitelé v koronakrizi

I před krizí patřila skupina samoživitelů k ohrožené skupině, ale s krizí se jejich problémy stupňovaly. Dnes ti, kteří si půjčili, mají problém půjčky splácet. Další „dírou“ do jejich rozpočtu byla zpočátku výše ošetřovného (60 % mzdy) a jeho pozdní vyplácení. Kvůli koronakrizi se zadlužila polovina samoživitelů a samoživitelek v Česku a pravidelně půjčky splácí asi pětina. Ještě v květnu přitom s dluhy žila jen třetina samoživitelů. Až 50 % samoživitelů se také snížil příjem o 3 – 5 000 Kč.

„Je třeba, aby stát v případě pomoci samoživitelům reagoval pružněji, rychleji. Z našich průzkumů vychází, že samoživitelé by uvítali pomoc v podobě potravinových balíčků, příspěvku na bydlení, na léky apod. Pomoc by ale měla přijít hned. Ne jako to bylo na jaře s opožděným vyplácením ošetřovného. Samoživitelé by dle našich průzkumů z dlouhodobého hlediska nejvíce uvítali bezplatné jesle, školky, zkrácené úvazky, home office a třeba daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří tyto rodiče zaměstnají. Zajistit jim práci, kterou lze skloubit s péčí o děti,“ dodává Vogtová. 

Autor: Ing. Dagmar Vogtová