Náhradní výživné a insolvence: rodiny zůstávají bez pomoci

Náhradní výživné funguje přes pět let. Děti rodičů v insolvenci ale stále zůstávají bez pomoci

Zákon řadí výživné mezi přednostní pohledávky. Rodinám to ale nezaručí, že peníze skutečně dostanou.

TISKOVÁ ZPRÁVA | Asociace neúplných rodin, z. s. a projektu VašeVýživné.cz | září 2026

Asociace neúplných rodin, z. s., která provozuje poradenský projekt VašeVýživné.cz, dlouhodobě upozorňuje na to, že rodiny, kde se druhý rodič ocitne v insolvenci, zůstávají v určitých případech bez jakékoliv reálné pomoci – a to i přes více než pět let fungování náhradního výživného a bez ohledu na to, která vláda byla u moci.

Výživné má v insolvenci přednostní postavení. V praxi ale nemusí znamenat pravidelnou platbu rodiči

Insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb.) řadí pohledávky na výživném mezi pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169 odst. 1 písm. e). To ale samo o sobě neznamená, že rodič bude výživné skutečně dostávat každý měsíc. Z naší poradenské praxe známe případy, kdy insolvenční řízení pokračuje řadu měsíců, aniž by bylo výživné oprávněnému rodiči skutečně hrazeno.

Situaci navíc může výrazně zkomplikovat přerušení průběhu oddlužení. Insolvenční soud může podle § 412b odst. 1 insolvenčního zákona rozhodnout o přerušení oddlužení i opakovaně, až na celkovou dobu 12 měsíců. Po dobu přerušení nemusí dlužník plnit svou povinnost splácet podle splátkového kalendáře (§ 412b odst. 2). Pro rodiče, kterému dlužník nehradí výživné, to může znamenat další dlouhé období bez skutečně obdržených peněz – bez ohledu na to, že sám musí po tuto dobu zajišťovat bydlení, stravu i běžný chod domácnosti, třeba i v situaci, kdy je bez práce nebo nemocný. Z praxe navíc vidíme, že i tam, kde už mělo dojít ke zrušení oddlužení pro jeho neplnění, se insolvence stále vede, dlužník se proti takovému rozhodnutí odvolá – a to i opakovaně – čímž se řízení dál protahuje.

Insolvence není totéž co nemajetnost – a to je jádro problému

Po dobu vedené insolvence navíc obecně nelze nařídit nebo zahájit exekuci či výkon rozhodnutí, který by postihoval majetek dlužníka. Tedy insolvence neřeší základní problém rodiče, který potřebuje získat pravidelně neplacené výživné, nemůže jej vymáhat a zároveň tak nesplní podmínku pro náhradní výživné.

Jednou z podmínek nároku na náhradní výživné je totiž právě probíhající exekuční řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí. Zákon přitom už dnes zná výjimku pro situaci, kdy byla exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí zastaveny pro nemajetnost povinného – v takovém případě může nárok na náhradní výživné vzniknout. Samotná probíhající insolvence ale takovou výjimku automaticky nevytváří. Rodina se tak může ocitnout v paradoxní situaci: ví, že druhý rodič výživné nehradí, zároveň však nemůže zahájit exekuci, která je pro nárok na náhradní výživné standardně vyžadována.

Rodinu navíc může zasáhnout i systém dávek. Při posuzování nároku na dávku státní sociální pomoci (tzv. superdávku) se do příjmu domácnosti počítá výživné ve výši, jak ho stanovil soud – a to i tehdy, když ho rodič fakticky nedostává. V kombinaci s nemožností získat náhradní výživné tak může vzniknout situace, kdy se výživné na jedné straně promítá do posouzení nároku na dávku, na druhé straně ale rodina tyto peníze skutečně nemá k dispozici.

Nefunguje ani poslední pojistka, kterou dříve bylo trestní oznámení. Od 1. ledna 2026 lze neplacení výživného posoudit jako trestný čin jen tehdy, pokud se dítě reálně ocitne v nebezpečí nouze. Rodič, který se snaží dítěti zajistit vše potřebné a zabrání tomu, aby se ocitlo v nouzi, tak může paradoxně způsobit, že samotné neplacení výživného nebude pro trestní odpovědnost druhého rodiče dostačující.

Stanovisko Asociace neúplných rodin

„Tyhle situace vídáme v naší poradně opakovaně a roky se na nich nic nemění, bez ohledu na to, kdo byl zrovna u moci. Rodina, které soud přiznal výživné pravomocným rozsudkem, se může měsíce i roky ocitat bez jakéhokoliv fungujícího nástroje – nemůže vymáhat dluh, nemá nárok na náhradní výživné ani na plnou dávku státní sociální pomoci. Nese to dítě, ne rodič, který výživné neplatí,“ — Mgr. Iveta Novotná, ředitelka Asociace neúplných rodin, z.s. – VašeVýživné.cz

Rodin, kde druhý rodič neplní výživné kvůli vlastní insolvenci, je ve srovnání s celkovým počtem případů neplacení výživného jen zlomek. To ale podle asociace neznamená, že na ně stát může zapomínat – i v těchto rodinách jsou děti, které má stát především chránit, ne dlužníky, kteří si neplní své zákonné povinnosti.

Co Asociace navrhuje

Asociace navrhuje:

• rychlejší rušení oddlužení v případech, kdy dlužník neplní výživné, bez možnosti řízení dál protahovat opakovaným odvoláním,
• vyloučení výživného z možnosti přerušení plnění splátkového kalendáře, i tam, kde je odklad vůči ostatním věřitelům jinak umožněn,
• přiznání náhradního výživného i bez zahájené exekuce, pokud je insolvence druhého rodiče doložená a ze zprávy insolvenčního správce ve veřejně dostupném insolvenčním rejstříku (ISIR) je patrné, že výživné není hrazeno vůbec, nebo jen částečně.

Podle asociace by proto bylo logickým krokem rozšířit výjimku, kterou zákon už dnes zná u nemajetnosti povinného, i na doloženou insolvenci. Nejde o vytvoření zcela nového mechanismu, ale o odstranění mezery, která dnes dopadá na rodiny právě v situaci, kdy druhý rodič výživné neplatí a zároveň není možné zahájit exekuci.

Autor: Mgr. Iveta Novotná