Snaha vlády o sladění pracovního a rodinného života není úplně nejšťastnější.

Doposud mohou děti mladší dvou let trávit ve školkách maximálně 92 hodin měsíčně, aby rodina nepřišla o rodičovský příspěvek. Ministr práce Marian Jurečka navrhl, aby byl tento limit zrušen s odůvodněním, že zbytečně omezuje některé rodiče, většinou matky, v návratu na trh práce. Proti se však staví konzervativnější část poslanců, kteří se obávají, že by změna umožnila matkám pracovat na plný úvazek při současném pobírání příspěvku.

Vláda proto zvažuje kompromisní řešení, které by povolilo 120 hodin měsíčně. Zatímco se tato možnost projednává, dvě poslankyně – Nina Nováková a Romana Bělohlávková – přišly s návrhem naopak zpřísnit docházku do školek na 92 hodin měsíčně pro děti do tří let. Argumentují tím, že stát poskytuje rodičovský příspěvek s cílem podpořit osobní péči o dítě, což je podle nich prospěšné pro jeho vývoj. Tento postoj však kritizují ostatní poslanci včetně Marie Jílkové, která argumentuje, že každá rodina by měla mít svobodu zvolit si, jakým způsobem pečovat o dítě a organizovat svůj pracovní život.

Kritici zrušení limitu navíc poukazují na to, že pracující rodiče dostávají dvojnásobnou státní podporu, jak ve formě rodičovského příspěvku, tak i státem financovaných dětských skupin. Praxe v Česku však ukazuje, že umístění dětí mladších dvou let do zařízení je často obtížné a drahé, což činí návrat do zaměstnání bez příspěvku pro rodiny ekonomicky nevýhodným.
Na situaci upozorňuje i poslankyně Martina Ochodnická, která zdůrazňuje, že rodičovský příspěvek často nemůže nahradit ušlou mzdu, a u mnoha rodičů je tak návrat do práce spíše nutností než volbou. Navrhované omezení nejvíce dopadne na ekonomicky znevýhodněné rodiny, samoživitelky nebo rodiče, kteří potřebují pracovat. Jak uvádí Jílková, tři čtvrtiny rodin pobírají rodičovský příspěvek ve výši do 10 tisíc korun měsíčně, což jim na plné pokrytí životních potřeb nestačí.