Způsoby, jak se ne jen otcové vyhýbají dlužným alimentům

Snaží se zcela zmizet z dohledu, přepisují majetek na nové partnery, plat dostávají v obálce. Způsobů, jak se povinní partneři snaží vyhnout zákonné povinnosti, je celá řada. Asociace neúplných rodin v rámci programu VašeVýživné.cz zmapovala, s jakými praktikami se samoživitelky setkávají nejčastěji.

 

Na otázky odpovídalo 326 matek, které se v posledních 6 měsících setkali s obstrukcemi ze strany svého bývalého partnera a otce jejich dítěte.

83 % případů: Přestávají komunikovat, snaží se zmizet

Nezvedají telefony, neinformují o novém bydlišti. Snaží se zkrátka zmizet matce z dohledu v naději, že ta pak komunikaci s nimi zcela vzdá. Pokud po nich matka na vlastní pěst pátrá, často jí vyhrožují, naznačují, že do jejich nového života jí už „nic není“.

„Situaci tím paradoxně zhoršují i pro sebe. Samoživitelkám jde v první řade o zajištění životních potřeb svých dětí, nikoli o vyvolávání konfliktů s otcem. Bývalý partner se takto velmi často připraví o možnost domluvy na řešení, které by vyhovovalo oběma stranám. Matce pak nezbyde nic jiného, než se obrátit na Policii nebo exekutora, aby ho vypátrali,“ uvádí Petr Sýkora, předseda Asociace neúplných rodin. „I z toho důvodu se Asociace bude snažit zasadit o zavedení oboustranné informační povinnosti ze strany obou partnerů.“

 

68 % případů: Uměle snižují výdělek vyplácením „na ruku“

I nadále zůstávají zaměstnaní, aby mohli čerpat zaměstnaneckých výhod. Výdělky však po dohodě se zaměstnavatelem uměle snižují – například právě tím, že si podstatnou část nechávají vyplácet v hotovosti “bokem”.

“Matce pak bývalý partner tvrdí, že díky příjmům nemůže přistoupit na očekávanou výši výživného, případně zažádá o valorizaci a snížení dohodnuté částky. A to i přesto, že zcela neodpovídá jejich životnímu stylu,” zmiňuje Sýkora. “Matka má možnost požádat soud o přezkoumání, zda udávaný výdělek skutečně odpovídá běžné částce vyplácené za typ práce, kterou vykonává otec. Pokud je totiž neobvykle nízká, může soud uznat mzdu za účelově poníženou a takto k ní přistupovat.”

 

63 % případů: Účelově se nahlašují na pracovní úřad

Na úřad práce se nahlásí jako nezaměstnaní, aby naznačili, že kde nic není, tam se oprávněný ničeho nedočká. Velmi často však pokračují v práci na černo s výplatou v hotovosti. Úřad práce jim tedy slouží především jako výmluva, proč ignorovat soudem přiznané alimenty.

“Exekuci je možné provést i z podpory v nezaměstnanosti, až do úrovně takzvaného nezabavitelného minima. V případě důvodného podezření na práci na černo je pak vhodné informovat přímo pracovní úřad, ale také Polici České republiky, se kterou bude matka neplacení výživného pravděpodobně také řešit,” zmiňuje Sýkora.

 

40 % případů: Zbavují se majetku

Přepisují dům, byt anebo auto buď na členy rodiny nebo na své nové partnery. V případě nastávající exekuce jsou pak v podstatě nemajetní. Často tento krok kombinují ještě s dalšími výše popsanými obstrukcemi.

“Samotné zbavení se majetku nevede k tomu, že by byly vyčerpány všechny možnosti exekutora. Stále je možné provádět ještě srážky ze mzdy. Zároveň se jedná o ukázkovou situaci, kvůli které byla v minulosti schválena možnost exekuce řidičského oprávnění. Právě to může otce přimět přehodnotit svůj přístup a výživné začít platit v soudem přiznané výši,” zakončuje Sýkora.

 

21 % případů: Oznámí, že odjíždí pracovat do ciziny

Podobně jako v prvním případě, i tentokrát se snaží povinný zmizet bývalé partnerce z očí a zároveň uniknout spravedlnosti. Nejčastěji tak, že ohlásí odjezd za prací do ciziny.

“V takovémto případě je potřeba zaměřit se na plat a majetek, který povinný má v České republice – občas se totiž ukáže, že práce v cizině byla jen kamufláží. Pokud se však jeví jako nemajetný a zároveň v ČR nepobírá ani plat ani sociální dávky, je možné pokusit se řešit situaci ještě na základě evropského exekučního titulu, se kterým je možné oslovit exekutory v zemi, kde je bývalý partner zaměstnán,” zmiňuje Sýkora.