V případě, že rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, se odstěhuje do větší vzdálenosti z původního místa bydliště, soudy musí tuto skutečnost zohlednit ve svém rozhodování o úpravě styku či vyživovací povinnosti.
Aby náklady spojené s realizací styku dítěte s rodičem na větší vzdálenost, byly rovnoměrně rozloženy, považuje Ústavní soud za vhodné, aby tyto byly přeneseny částečně i na rodiče, jemuž bylo dítě svěřeno do péče. Soudy by se neměly zabývat pouze finanční stránkou, ale také časem a energií, kterou musí rodič na realizaci styku s dítětem vynaložit.
Může dojít k úpravě styku s nezletilým tak, že rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, je povinen jej předat ke styku v místě bydliště druhého z rodičů. K následnému předání dítěte zpět by pak mělo dojít v místě bydliště rodiče, kterému je svěřeno do péče. Tím bude docíleno rovnováhy při realizaci styku s dítětem a zátěž nebude přenesena pouze na jednoho z rodičů.
Konkrétní případ, který řešil ústavní soud naleznete zde.
Říká se, že štěstí přeje připraveným. Proto neváhejte a přihlašte se k odběru novinek z oblasti výživného, ať máte vždy přehled.
Již brzy můžete ve smé e-mailové schránce očekávat novinky ohledně výživného.