Začátek školního roku je vždy plný emocí – pro děti radost z nových začátků, pro rodiče ale často kombinace radosti a stresu. Náklady na školní výbavu, aktovku, oblečení, kroužky i stravování dokážou zatížit rodinný rozpočet, a pro rodiče samoživitele je září často vůbec nejnáročnějším obdobím v roce.

V tomto průvodci najdete praktické rady, jak vše zvládnout s klidem a bez zbytečných finančních starostí.

Finanční plánování: Začněte včas

Podle našich tipů z článku 6 tipů, jak finančně zvládnout příchod nového školního roku platí:

• Připravte si seznam pomůcek přesně podle školy, ať nekupujete zbytečnosti.
• Sledujte slevy a akce v supermarketech i papírnictvích.
• Nakupujte ve větším (pastelky, sešity, lepidla) a sdílejte náklady s jinými rodiči.
• Využijte bazary, swap akce nebo komunitní skupiny.

Jak zvládnout situaci, když druhý rodič nepřispívá

Z článku 6 tipů, jak zvládnout nástup do školy, když druhý rodič finančně nepřispívá vyplývá:

• Náhradní výživné – pokud druhý rodič neplatí, můžete požádat stát o výplatu výživného.
• Valorizace výživného – nástup do školy je důvodem pro jeho zvýšení.
• Mimořádná okamžitá pomoc – Úřad práce může přispět na kroužky, pomůcky či školní akce.
• Projekt Obědy pro děti – vybrané školy nabízejí bezplatné stravování dětem v tíživé situaci.

Návrat dětí do školy – proč je pro samoživitele nejnáročnější

Dle informací od Vás rodičů se zářijové výdaje spojené s nástupem do školy v posledních letech výrazně zvýšily. Uvedená čísla vycházejí z novějších průzkumů a statistik. Ohledně aktuálního průzkumu bychom Vás rádi požádali o sdílení v našem anonymním dotazníku pro tento školní rok ZDE.

Z dostupných informací vyplývá:

• Průměrné zářijové náklady na jedno dítě dnes činí 4 000 až 6 000 Kč, u středoškoláků se mohou vyšplhat až na 11 000 Kč
• Průměrné výživné je aktuálně přibližně 3 000 Kč.
• finanční tlak na samoživitele roste – podíl rodin ohrožených chudobou se zvýšil na 36,3 %.

Výběr školní aktovky nebo batohu

Podle článku Výběr aktovky či batohu myslete na:

• Ergonomii – pevná záda, nastavitelná ramena.
• Bezpečnost – reflexní prvky.
• Zdravotní nezávadnost – certifikace materiálů.

Zdravé a lákavé svačiny

Z článku Co pro děti k svačině do školy? doporučujeme:

• Kombinujte bílkoviny (sýr, vejce, luštěniny) s celozrnným pečivem, ovocem a zeleninou.
• Inspirujte se „svačinovým tahákem“ pro pestrou a zajímavou nabídku.
• Používejte praktické obaly – boxy, voskované ubrousky, papír.

Návrat k rutině a psychická pohoda dítěte

Začátek školního roku není jen o nové aktovce a pomůckách – velkou roli hraje také návrat k dennímu režimu a zvládnutí emocí. Pro hladký start pomůže:

• Postupně nastavte spánkový režim podle školního rozvrhu.
• Vymezte doma klidné místo pro přípravu do školy.
• Nastavte pravidla pro používání mobilu a počítače.
• Mluvte s dítětem o tom, na co se těší i co ho trápí.

První školní den bez stresu

• Připravte oblečení, výbavu a svačinu už večer předem.
• Nechte ráno dostatek času na klidný start.
• Doprovod dítěte do školy může být příjemným rituálem.

Vše, co potřebujete pro hladký návrat dětí do školy

Začátek školního roku může být finančně i organizačně náročný, ale s dobrým plánem, dostupnými podporami a praktickými tipy se dá zvládnout bez zbytečného stresu.
Další inspiraci a podrobné návody najdete v našich článcích:

• 6 tipů, jak finančně zvládnout příchod nového školního roku
• Výběr aktovky či batohu
• Co pro děti k svačině do školy?
• 6 tipů, jak zvládnout nástup do školy, když druhý rodič finančně nepřispívá
• Návrat dětí do školy je pro rodiče samoživitele nejnáročnějším obdobím

Buďte pozitivně naladěni

Křik a výhrůžky toho moc nevyřeší – a o společném učení to platí opravdu dvojnásob. Ačkoliv to mnohdy může být nadlidský úkol, udržte si chladnou hlavu. Uvidíte, že i děti s vámi budou spolupracovat mnohem lépe, než když se budete vztekat.

Učiva jen tolik, kolik malý školák zvládne

Ve školách děti musí udržet pozornost několik hodin v kuse. Pokud totéž budete požadovat i doma, jste na nejlepší cestě k tomu, abyste své děti od učení dokonale odradili. Respektujte potřeby dětí – pokud jsou unavené, nenuťte je do práce, ale dejte jim chvíli na odpočinek.

Vyhněte se porovnávání

Určitě si na to sami dobře vzpomínáte. Přinesli jste domů špatnou známku a první otázka rodičů byla, jaké známky dostali ostatní. Tuto chybu určitě neopakujte. Pro děti je porovnávání horší než cokoliv jiného. Vyvolává v nich pocit méněcennosti. Věnujte se vždy pouze svému dítěti a jeho přípravě do školy.

Najděte si důvod k pochvale

Že se vám chce spíše nadávat než chválit? Ovládněte se a najděte si důvod k pochvale – vždy nějaký existuje. A pozitivní upevňování funguje stokrát lépe než to negativní.

Učte se v ten správný čas

Když se ke společnému učení dostanete až po večeři, žádných zázraků se nedočkáte. Ideální doba na učení je mezi třetí a pátou hodinou odpolední. I v tento čas si však nezapomeňte dělat pravidelné přestávky. Nejlepší bude, když dodržíte školní model – tedy 45 minut učení, po kterých následuje přestávka.

Nezapomeňte na příjemné prostředí

Dobře vyvětraná místnost, světlé prostředí, uklizený pracovní stůl… To vše dokáže opravdové zázraky. Vybírejte tedy příjemné pracovní prostředí, které přesně odpovídá požadavkům vašich dětí.

Škola hrou funguje

Povinnosti nemá v oblibě nikdo – a děti už vůbec ne. Pokud pro ně budou domácí úkoly a učení pouze povinností, rychle ztratí chuť cokoliv dělat. Stačí však každodenní rutinu proměnit v zábavu a budou se dít zázraky. Zkuste vymyslet hry, díky kterým se budou děti nenásilnou formou učit. Co třeba „Myslím si historicky známou osobnost“? Malé počtáře zase určitě zaujmete „Početní král“ o zajímavé ceny.

Máte i vy své osvědčené tipy, jak se co nejlépe učit s dětmi? Podělte se o ně s námi i s dalšími rodiči. Psát nám můžete na e-mail info@vasevyzivne.cz. Najdete nás ale samozřejmě i na Facebooku.

Použitá fotografie: Rachel (Unsplash)

Jak je to se statusem studenta po maturitě?

Po úspěšném složení (ale i neúspěšném pokusu) maturitní zkoušky zůstává maturantovi status studenta až do konce letních prázdnin (pokud nezačne ihned pracovat na úvazek, na jehož základě vzniká účast na nemocenském pojištění). Pokud maturant pokračuje v dalším vzdělávání a navazuje ve studiu nástupem na vysokou školu, zůstává mu status studenta až do doby, než se stane studentem vysoké školy (a poté trvá i nadále). V takové situaci tedy není třeba řešit zdravotní a sociální pojištění. Pokud student v dalším studiu nepokračuje, může se přihlásit na úřad práce nebo si najít práci sám a do zaměstnání nastoupit.

Maturita a výživné

Dokud trvá status studenta, trvá také nárok na výživné – pokud tedy po maturitě student nastupuje na vysokou školu, platí stále povinnost hradit výživné dle rozsudku. Až v momentě, kdy je studium ukončeno a předpokládá se, že se dítě začne živit samo, vyživovací povinnost zaniká.

Magická věková hranice

Studentem nemůže být člověk do nekonečna. Zákonem je stanovena hranice 26 let, jejímž dosažením student ztrácí status studenta a i pokud stále studuje, musí si již hradit zdravotní (případně i sociální) pojištění. Na druhé straně mají rodiče vyživovací povinnost vůči dětem od jejich narození a trvá do té doby, dokud se dítě není schopno samostatně živit.  Doba trvání vyživovací povinnosti tak není omezena dosažením zletilosti dítěte, jak by se dalo očekávat, ale ani dovršením 26 let věku dítěte či jiného věku.

Co zohlednit při výběru? 

Dostupnost školy

Jedním z velmi důležitých faktorů je poloha školy. Vždy byste měli zvážit, zda nebude problém s dostupností, a to nejen v začátcích, kdy budete dítě do školy pravděpodobně vozit vy, ale také v následujících letech, kdy už se bude dopravovat samo. Vybírat školu na opačné straně města tak zřejmě nebude ta nejlepší volba. 

Učitelé

Vždy je vhodné osobně poznat vyučující i vedení školy. Všímejte si, jak s vámi jednají a jak se chovají k dětem. Pokud je navíc jasné, který z vyučujících by měl na starosti přímo vašeho prvňáčka, domluvte si určitě schůzku i s ním. Právě učitelé jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, takže tomuto bodu věnujte opravdu zvýšenou pozornost. 

Výukové metody

Jakým způsobem probíhá výuka, testování znalostí a hodnocení? Přistupuje učitel ke svým studentům individuálně? Mají děti možnost věnovat se tomu, co je baví (např. matematické třídy, sportovní třídy atd.)? Pokud chcete, aby škola nebyla jen nenáviděnou povinností, tyto otázky by vás určitě měly zajímat.

Kdyby vám z jakéhokoliv důvodu nevyhovovaly standardní výukové metody, můžete prozkoumat i alternativní základní školy, které nabízejí zcela odlišný přístup ke vzdělávání žáků.  

Vybavení a další možnosti

Školy se dnes často liší i svým vybavením. Zatímco v jedné najdete kvalitně zařízenou tělocvičnu, jídelnu s nabídkou zdravých jídel, interaktivní tabule nebo další moderní technologie, v jiné škole může být realita zcela odlišná. Při výběru tedy zvažte i vybavení školy, které především na děti může velmi zapůsobit. 

Prostředí

Zjistěte si, kdy vámi vybraná základní škola pořádá den otevřených dveří (případně si zkuste domluvit individuální termín návštěvy) a zajděte se spolu s budoucím školákem na místo podívat osobně. Prohlédněte si nejen zmíněné vybavení, ale také obyčejné třídy nebo další zázemí připravené pro studenty. Všímejte si, jak to zde vypadá, jaká panuje atmosféra a jak na vás celé místo působí. 

Hodnocení školy

Ještě než se definitivně rozhodnete, zkuste si na chvíli sednout k počítači a vyhledat ohlasy ostatních rodičů. Zkoumejte pozitivní i negativní hodnocení, určitě však na jejich základě nedělejte žádná rychlá rozhodnutí – vše si vždy pořádně ověřte.

Při výběru zvažte nejen výše uvedené aspekty, ale i své pocity. Důležitým faktorem je poté i názor samotného dítěte. Ani ta sebelepší škola nebude dobrá, pokud ji váš malý školák nebude navštěvovat rád.

Jaké jsou vaše zkušenosti s výběrem základní školy? Podle čeho jste se rozhodovali? Budeme rádi, když se o své tipy podělíte s námi i s dalšími rodiči ve skupině Rodina, výživné a vše s tím spojené. 

Ráda bych se s vámi podělila o své zážitky z uskutečněných návštěv městských úřadů, kde jsem se setkávala především se zaměstnanci OSPODů a úřadů práce.

Před několika měsíci jsem se rozhodla obeslat některé úřady s nabídkou seminářů na téma výživného. Co bylo cílem a proč jsem chtěla strávit čas právě s nimi?

Tématika výživného a její dopad na společnost je jedním z největších celospolečenských problémů, kterým jsme v ČR vystavováni. Možná si říkáte, že je to trochu přehnané a vás se nic takového netýká. Opak je však pravdou. Týká se to každého z nás.

V České republice žije přibližně 500 000 dětí v neúplných rodinách, 1/3  z nich žije na hranici chudoby, 38,5 % neúplných rodin přivedl partner/partnerka díky pozdnímu, neúplnému nebo žádnému placení výživného do potíží.

Ptáte se, jak to zvládají ty zbylé 2/3 samoživitelů? Někteří měli štěstí a našli novou rodinu, v jejímž rámci je již příjem dostačující. Takový scénář je samozřejmě nejšťastnější a přáli bychom jej každému. Dále jsou tady samoživitelé, kterým pomáhá širší rodina, což je opravdu skvělé. Rodina má zkrátka držet při sobě.

Naším největším problémem je však ta zmíněná třetina samoživitelů na hranici chudoby. Do této třetiny spadají především rodiče, kteří na vše zůstali sami a ačkoliv mají mnohdy i více prací, finance jim stále chybí.

Takoví rodiče se často dostávají do koloběhu, kdy nedostávají výživné, snaží se co nejvíce pracovat a zároveň žádají o sociální dávky, na které ale právě kvůli vlastnímu příjmu nemají nárok. Jejich příjmy však nestačí ani na zabezpečení domácnosti, natož na dětské kroužky, výlety nebo společné dovolené.

Tito rodiče bývají často stigmatizovaní za něco, za co ale opravdu nemohou. Jsou to přece dospělí lidé, kteří by se o sebe měli sami postarat. Jenže co když to prostě nejde?

Alarmující navíc je, že výživné vůbec není jen o těch dospělých lidech. Týká se především dětí, na které tito rodiče zůstali úplně sami. A každý rodič si jistě dovede představit, jak to musí být těžké.

Pokud jsou dětem odpírány možnosti a aktivity, vyrůstají jinak, než by měly. Poté nezbývá než se ptát – jaká bude jejich budoucnost, jaká bude budoucnost nás všech? Platíme nemalé daně, ani tak však není postaráno o ty potřebné, kteří se jednou budou starat o nás.

Právě z tohoto důvodu se snažíme vzdělávat nejen širokou veřejnost, ale také ty, kteří jsou s rodiči samoživiteli v denním kontaktu. Tím už se tedy dostáváme k tomu, proč jsem oslovila právě městské úřady.

V rámci pravidelných návštěv úřadů, jsem se setkala se skvělými lidmi – a právě o to bych se s vámi ráda podělila. Zároveň bych chtěla poděkovat za tyto lidi, pro které je jejich práce opravdovým posláním.  

V září a říjnu jsem se seznámila se sociálními pracovníky v Klatovech, Vlašimi, Nymburku, Poděbradech a Lysé nad Labem. Byla jsem nadšená! Viděla jsem mnoho krásných měst, všude mě mile přivítali a o problematiku výživného se skutečně zajímali.

Někde byli přizváni i zástupci místních neziskových organizací, kterým také moc děkuji. Do města Nymburk se za námi dokonce vypravili i policisté. Úplně všechny semináře a diskuze vedené v jejich rámci pro mě byly strašně moc přínosné a otevřely mi oči.

Je skvělé, když si uděláme čas a setkáváme se nad důležitými tématy. Máme tak možnost vyměnit si informace a zkušenosti, které mohou být nápomocné.

V rámci seminářů jsme procházeli celou tématiku výživného – od výše alimentů až po insolvence a exekuce. Probírali jsme slabá místa, kde není možnost pomoci, a diskutovali o možných řešeních, která aktuálně chybí.

Protože se nás rodiče na naší bezplatné lince často ptají i na různé dávky a příspěvky, snažila jsem se od sociálních pracovníků zjistit co nejvíce informací, které bych následně mohla předat dál.

Dozvěděla jsem se toho hodně o peněžité pomoci od státu i o možnostech, jak ji získat. Bavili jsme se například o trestním oznámení v případě neuhrazeného výživného a žádosti o sociální dávky, o nároku na podporu v období před rozvodem i celé řadě dalších situací.

Z řad našich klientů totiž velmi často slýcháme, že ani policisté často neví, jak danou situaci řešit – může se tak stát, že na jedné služebně je možné podat trestní oznámení po pěti měsících, během nichž nebylo hrazeno výživné, jinde je však nutné počkat až uplyne šestý měsíc.

Došli jsme tak k závěru, že zde panuje neucelená metodika řešení a v každém kraji se můžeme setkat s jinými podmínkami a požadavky.

Jaké zkušenosti s úřady a výživným máte vy? Podělte se o své příběhy v uzavřené skupině na Facebooku – sdílení zkušeností je stále tou největší podporou ostatních rodičů.

Děkuji vám za váš čas a přeji krásný den,

Mgr. Iveta Novotná, ředitelka projektu VašeVýživné.cz.

Řada alternativních základních škol nese stejné označení i principy jako školy mateřské. Přesto však základní školy fungují lehce odlišně, a proto jsme se jim rozhodli věnovat samostatný článek.

V naší zemi se můžeme setkat se dvěma druhy alternativních škol. Tím prvním jsou školy reformní, které fungují již od první poloviny 20. století. Sem patří škola Waldorfská, Montessori, Daltonská, Jenská, dále také svobodné školy nebo ScioŠkoly. Druhou skupinu tvoří školy vznikající až v posledních letech, mezi něž patří například Zdravá škola, Začít spolu, Lesní škola nebo Integrovaná tematická výuka. My se opět budeme zabývat těmi školami, které jsou v České republice více zastoupeny a alespoň ve větších městech tak není problém je vyhledat a navštěvovat.

Poplatky na alternativních školách

U většiny škol je velmi obtížné najít zcela bezplatnou variantu. Důvodem jsou mzdové náklady učitelů, které ne vždy mohou být plně hrazeny státem, případně potřeba doškolování jednotlivých učitelů. V mnoha případech je však možné najít školy, které si účtují poměrně nízké poplatky (např. 500–1 000 Kč měsíčně). Pokud jde o známější alternativní školy (např. waldorfské), lze najít i zařízení plně financovaná státem, případně dalšími organizacemi. Řada škol chce poté zůstat k dispozici i žákům, jejichž rodiny si školné nemohou dovolit. K dispozici tak mohou být různá stipendia či příspěvky. Stačí jen důkladně zapátrat na internetu, jaké možnosti nabízí vaše okolí.

Waldorfská škola

Ve waldorfském vzdělávacím systému je kladen důraz především na rozvoj intelektu, praktických dovedností i uměleckého nadání. Studenti jsou tak vyvíjeni všestranně a sami mohou zjistit, v čem jsou opravdu dobří. Na waldorfských školách nejsou používány učebnice, protože ty jsou hodnoceny jako příliš univerzální – stejně tak jako známkování. Ani s tím se na waldorfské škole nesetkáte. Studenti jsou zde hodnoceni slovně. Jednotlivé předměty jsou vyučovány v blocích, z nichž každý trvá několik týdnů. Studenti se tak mohou soustředit pouze na daný předmět. Typické je rovněž zapojení rodičů, kteří jsou považováni za nedílnou součást vzdělávání studentů.

Montessori škola

Montessori školy jsou specifické svou snahou o rozvoj poznatků a přirozených dovedností dítěte. Panuje zde přesvědčení, že každé dítě je jedinečné a už v útlém věku jsou zformovány základy jeho osobnosti. Děti by tak měly být pouze podporovány ve svém rozvoji. Důraz je kladen na to, aby děti dělaly převážně jen to, co je opravdu baví – bez ohledu na to, zda je to zkoumání noční oblohy, natáčení videí nebo vedení vlastního podniku.

Daltonská škola

Daltonský plán byl světu představen už v počátku 20. století. U jeho zrodu stála Helena Parkhurstová, která byla dlouholetou spolupracovnicí Marie Montessori. Parkhurstová byla toho názoru, že vzdělání je velmi důležité pro rozvoj celé dětské osobnosti, ne jen dovedností či znalostí. Definovala tak tři základní principy, které by měly být středobodem všech školních aktivit – svobodu, spolupráci a nezávislost. V daltonském plánu jsou určené termíny odevzdání jednotlivých prací. Záleží už však pouze na studentovi, jaké zvolí tempo a jakým způsobem bude spolupracovat se svými spolužáky i učiteli.

ScioŠkola

Tady trochu porušíme zásadu, že se věnujeme pouze hojně zastoupeným školám. ScioŠkol je na území naší republiky zatím jen přibližně deset a jsou koncentrovány spíše v hlavním městě. Jejich obliba však vzrůstá a počet stále roste, díky čemuž jsme přesvědčeni, že i tyto alternativní školy brzy získají zastoupení ve všech koutech ČR.

Ve ScioŠkolách je každý student považován za odpovědného člověka, který by se měl zajímat nejen o sebe, ale také o ostatní. Povinností každého je tak přispívat ke zlepšení našeho okolí a potažmo i celého světa. Mezi základní hodnoty ScioŠkol patří svoboda, morálka, aktivita, optimismus, odvaha a otevřenost. Výuka se zde často odehrává mimo školu, nebo alespoň mimo školní lavice. Žáci nejsou rozděleni do tříd dle svého věku, ale podle schopností a vlastních pocitů – setkáváme se tak i s věkově smíšenými třídami. Práce studentů není známkována a ke zjištění jejich vědomostí nejsou používány testy.

Zdravá škola

Škola podporující zdraví je projektem Světové zdravotnické organizace, do něhož se zapojila i Česká republika. Jeho cílem je dlouhodobé zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva a výchova dětí ke zdraví. Program spočívá v úpravě všech školních činností (včetně výuky) tak, aby co nejlépe působily na zdraví studentů i učitelů. Studenti by tak neměli být přetěžováni a měli by být vyučováni v co nejpříjemnějším prostředí. Mělo by být zavedeno motivační hodnocení a důraz je kladen na samostatnost, vyjadřování vlastních názorů, individuální přístup k žákům a vytvoření co nejpřátelštější atmosféry.  

Začít spolu

Vzdělávací program Začít spolu (známý také jako Step by Step) kombinuje prvky moderní pedagogiky a psychologie. Mezi jeho hlavní cíle patří vytvoření prostředí, které je založeno na demokratických principech a vzájemném respektu. Dochází zde také k propojení teorie s praxí a je prosazováno tzv. Otevřené vyučování, kterého se mohou účastnit i rodiče studentů a jejich zapojení je více než žádoucí. Vyučovací prostor (třída) je rozdělen do center aktivit, které dětem umožňují pracovat na různých úkolech.

Máte i vy zkušenosti s některou z alternativních základních škol? Nebo teprve uvažujete o umístění svého potomka do některé z nich? Podělte se s námi o své názory týkající se alternativního způsobu vzdělávání.

Naším cílem je přinést co nejvíce informací o mateřských školách, které fungují trochu jinak, než je běžně zvykem. Snažili jsme se u každé možnosti vypátrat bezplatná (nebo alespoň cenově přijatelná) zařízení – to aby byly dostupné všem rodinám bez rozdílu.

Určitě nehodláme soudit, zda jsou lepší klasické školky, jejichž fungování zřejmě není nutné vysvětlovat, či právě školky alternativní. Tato úloha nám ani nepřísluší. Rádi bychom vám jen přinesli dostatek informací, abyste znali i další možnosti a mohli si udělat svůj názor. A kdo ví, třeba vám náš článek pomůže při rozhodování, až budete sami volit školku pro své potomky. Tady jsou ty nejznámější alternativní mateřské školy v ČR.

Waldorfská MŠ

Waldorfské mateřské školy při své „výuce“ vycházejí ze zásad, které na přelomu 19. a 20. století formuloval rakouský filozof Rudolf Steiner. U dětí předškolního věku je zde kladen důraz na morální a citový vývoj a také na rozvoj individuality. Ve školkách vzniká přátelské společenství, které je charakteristické příjemnou atmosférou a vzájemnou úctou. Velmi důležitá je však také spolupráce s rodiči. Dětem je umožněno iniciovat a řídit své činnosti. Dochází zde k rozvoji uměleckých i praktických činností a není kladen důraz na učební výsledky.

V České republice se Waldorfské mateřské školy těší velké oblibě a jejich počet se postupně zvyšuje. K dispozici jsou nejen soukromé (a tedy i placené) školky, ale také státní zařízení, v nichž se za umístění dětí neplatí žádné poplatky (samozřejmě s výjimkou stravného). V současné době lze nalézt i speciální Waldorfské třídy, které jsou součástí klasických státních školek. Stačí tedy jen zapátrat, jaké možnosti nabízí vaše okolí.

Montessori

Základy pro vzdělávací principy využívané v Montessori školkách položila italská pedagožka Maria Montessori. Hlavní zásadou vzdělávacího systému Montessori je podpora dětí při rozvoji jejich dovedností. Dětem je ze strany učitelů poskytnuta veškerá potřebná pomoc, vždy je však kladen důraz na jejich vlastní záměry a potřeby. Děti tak mohou částečně řídit svůj čas, aktivity i hry – vždy však jen do té míry, aby nenarušovaly činnosti ostatních. Děti jsou vedeny k samostatnému a zodpovědnému jednání.

Napříč celou Českou republikou se nachází spousta školek řídících se zásadami vzdělávacího systému Montessori. Zde značně převládají školky soukromé, v nichž se za umístění dítěte platí (a nutno podotknout, že mnohdy poměrně vysoké částky). I tady však při důkladnějším pátrání můžeme najít státní zařízení, která jsou poskytována zdarma.

Lesní školky

V dnešní době, kdy se řada z nás začíná zabývat ochranou přírody, nemohou chybět školky, u kterých právě příroda nahradila budovy a jednotlivé třídy. Lesní mateřské školy (LMŠ) nabízejí dětem celoroční pobyt venku se zázemím ve vyhřívaném přístřeší, které je nejčastěji umístěno v lese. Je zde kladen důraz na rozvoj dovedností, stálý kontakt s přírodou a učení se hrou.

Na chod LMŠ přispívá stát, díky čemuž jsou tato zařízení cenově dostupnější. I tak je však často placeno školkovné. Žádnou zcela bezplatnou variantu se nám momentálně nalézt nepodařilo (i když věříme, že by se situace v dohledné době mohla změnit). Nutno však podotknout, že zaplacené školkovné si lze plně odečíst ze základu daně.

Mezi další alternativní mateřské školy, které lze v ČR najít, patří Daltonské MŠ, jejichž hlavní zásadami jsou volnost, samostatnost a spolupráce, dále Mateřské školy podporující zdraví a také MŠ se vzdělávacím programem „Začít spolu“, které se vyznačují individuálním přístupem ke každému dítěti. Tyto školky však zatím nemají takové zastoupení a jsou k dispozici spíše ve větších městech (i když samozřejmě existují i výjimky). Podrobné informace o nich si můžete dohledat na internetu.

Školky musejí přijmout předškoláky

Tisíce rodičů po celé republice teď v obavách očekávají výsledky zápisů do mateřských škol. Je totiž už předem jasné, že kapacita školek pro všechny děti stačit nebude. Největší problém zažívají lidé na pražských sídlištích, kde je školek málo a dětí hodně. Důvodem je zejména nová výstavba, která do měst přivádí další obyvatele. Pro jejich děti ale často není v zavedených školkách místo. Přitom ještě před několika lety byly mateřské školy hromadně rušeny – teď jsou nedostatkovým zbožím.

Školky dle zákona musejí přijmout pětileté děti, které mají poslední rok předškolního vzdělávání povinný. Děti předškolního věku, kterých je letos podle odhadů přibližně 109 tisíc, tedy mají své místo jisté. Potíž je s mladšími dětmi, na které se v některých školkách nedostane. V loňském roce musely mateřské školy odmítnout více než 30 000 žádostí. Očekává se, že v letošním roce budou tato čísla podobná.

Nepříznivou situaci mnohdy zhoršují i samotní rodiče. Ti často ze strachu o přijetí dítěte podají více přihlášek, které následně zapomenou stáhnout.

Alternativní řešení je často velmi nákladné

Ministerstvo školství se již problematikou školek začalo zabývat. Situace by se měla alespoň trochu zlepšit v příštím roce, kdy dojde k otevření téměř stovky nových tříd pro více než 2 000 dětí.

Rodičům, jejichž děti se z důvodu přeplněné kapacity do školky nedostanou, tak nezbývá nic jiného než hledat alternativní řešení. Problémem jsou ale velmi často finance – umístění do soukromé školky stojí mnohem více peněz, což si řada rodičů nemůže dovolit.

S velmi dobrým řešením poté přišli někteří zaměstnavatelé, kteří v rámci firem zřizují mateřské školy pro děti svých zaměstnanců. Doufejme, že jich bude jen přibývat.

Máte s přeplněnými školkami svou vlastní zkušenost? Navštěvují vaše děti mateřskou školu nebo jiné předškolní zařízení? Budeme moc rádi, když se s námi podělíte o svůj názor.