Praha, listopad 2025 – Data z projektu VašeVýživné.cz, který provozuje Asociace neúplných rodin, odhalují značné regionální rozdíly a poukazují na skutečnost, že velká část rodičů v Česku s nízkou dostupností právní pomoci nedosahuje na doporučené částky výživného stanovené doporučenými tabulkami Ministerstvem spravedlnosti. Z analýzy více než 700 žádostí o pomoc za období leden až říjen 2025 je patrné, že se na Asociaci obracejí především rodiče, kteří si povětšinou nemohou dovolit standardní soukromé právní zastoupení, což zkresluje i výslednou výši výživného, která z analýzy plyne.

Klíčová zjištění z analyzovaných žádostí o pomoc projektu VašeVýživné.cz (712 analyzovaných žádostí)

Z analýzy 712 žádostí o pomoc za aktuální hodnocené období roku 2025 vyplývají tato klíčová zjištění, která odrážejí situaci rodičů s nižšími příjmy a menší dostupností právní pomoci:

• Průměrné výživné ČR 2025: Průměrná výše výživného v celém souboru činí pouhých 2 996 Kč měsíčně.
• Hlavní regionální rozdíly (Praha, Ústecký a Moravskoslezský kraj): Nejvyšší výživné je zaznamenáno v Hlavním městě Praze (14 000 Kč), zatímco nejnižší výživné dosahuje pouze 200 Kč měsíčně (Moravskoslezský kraj). Největší počet žádostí o pomoc přichází z Ústeckého kraje (čtvrtina všech žádostí).
• Průměrné výživné Praha 3 700 Kč
• Průměrné výživné Ústecký kraj 2 540 Kč
• Průměrné výživné Moravskoslezský kraj 2 130 Kč

Rozdíly přitom neodrážejí pouze příjmy, ale i soudní praxe, strach a obava žádat soud o zvýšení výživného, když není ani nyní hrazeno.

• Průměrný dluh a odkládání řešení: Průměrný dluh, se kterým se rodiče obracejí, je alarmujících 36 637 Kč. Tato vysoká částka naznačuje, že rodiče často řešení dluhové situace dlouho odkládají v naději, že se situace sama změní, ale zároveň i díky obavě ze složitosti postupu a neznalosti organizací, které by jim bezplatně pomohly.

• Věková struktura: Průměrný věk dítěte z analyzovaných žádostí je 10,75 roku (medián 11 let), nejčastěji se vyskytující věk (modus) je 14 let. Průměrný věk dlužníka je 39 let.

Srovnání: Průměrné výživné vs. Doporučení a Mzdy

Makroekonomický kontext: Srovnání s průměrnými příjmy

Zatímco minimální mzda je v celé ČR 20 800 Kč (hrubého od 1. 1. 2025, zdroj: MPSV vývoj mezd), průměrná hrubá mzda se regionálně výrazně liší (dle Českého statistického úřadu – ČSÚ, 2. čtvrtletí 2025):

Kontext regionů: Průměrná mzda v Ústeckém kraji (45 024 Kč) je o 9 % nižší než celorepublikový průměr (rozdíl 4 378 Kč) a o 28 % nižší než v Praze. Tato nerovnost příjmů, v kombinaci s nižší dostupností právní pomoci, se projevuje i v diametrálně odlišné výši výživného pro děti.

Doporučené tabulky pro stanovení výživného Ministerstva spravedlnosti

Doporučené částky MSP ČR se odvíjí od procenta čistého příjmu povinného rodiče a věku dítěte (zdroj: Doporučující tabulka pro stanovení výživného Ministerstva spravedlnosti). Pro průměrný věk dítěte (přibližně 11 let) je doporučený podíl 15–19 %. Podrobněji na https://www.vasevyzivne.cz/kalkulacka/

Kritické srovnání:

• Při průměrné hrubé mzdě ČR 49 402 Kč a odhadovaném čistém příjmu cca 39 900 Kč by doporučené výživné pro jedenáctileté dítě (15–19 % z čistého) mělo být v rozmezí 5 985 Kč až 7 581 Kč.
• Naproti tomu průměrné výživné v případech řešených projektem VašeVýživné.cz činí 2 996 Kč, což je o 2 989 Kč pod dolní doporučenou hranicí ministerstva. Tento nepoměr jasně ukazuje na finanční znevýhodnění dětí, jejichž rodiče se bez pomoci neobejdou.

„Naše data ukazují, že děti mají razantně rozlišné výživné napříč ČR, přestože mají stejné potřeby. Děti by měly mít státem garantované minimálně stejné podmínky, pro zdravý vývoj a start do života. Vzhledem k datům by mělo být garantováno minimální výživné stanovované soudy dle věku dítěte. Rozdíly mezi regiony nejsou jen otázkou spravedlnosti, ale i dostupnosti informací a právní pomoci,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka Asociace neúplných rodin a projektu VašeVýživné.cz. „Průměrná částka 2 996 Kč v našem souboru jen podtrhuje, jak velká část rozvedených rodičů se v otázce výživného pohybuje v šedé zóně a nespravedlnosti.“

Asociace upozorňuje, že výživné by mělo být stanovováno jednotně podle potřeb dítěte, nikoli podle regionu. Samozřejmě i dle aktuálních možností rodičů. Cílem není dostávat druhého rodiče do dluhové spirály, ale zároveň je nutné brát v potaz, že pečující rodič je na péči povětšinou sám a možnost zvýšení přivýdělku je s péčí o děti a domácnost omezena.

Každé druhé dítě nezažije kroužky, čtyři z deseti nepojedou na školní výlet a téměř čtvrtina nemá jisté ani školní obědy.

„Začátek září je pro mě vždycky obrovský stres. Peníze na pomůcky prostě nemám. Vždy musím vybírat, co dětem koupím a co bude muset počkat,“ říká jedna z maminek samoživitelek.

Kolik stojí začátek školního roku (bez kroužků a výletů)

Základní výdaje na start (sešity, batoh, oblečení, přezůvky aj.; bez kroužků a volnočasových aktivit):

• 30 % rodičů uvádí do 2 000 Kč,
• 38 % rodičů uvádí do 3 000 Kč,
• 26 % rodičů uvádí do 5 000 Kč,
• 6 % dotázaných nad 5 000 Kč na jedno dítě.

U rodin se dvěma a více dětmi tak celkové náklady snadno stoupají na 10-15 tisíc korun, což je pro mnoho samoživitelů nepřekonatelná bariéra.

„Pro mnoho lidí je nepředstavitelné, že si rodič nemůže dovolit ani výlet nebo učebnice. Není to nezodpovědností, ale tím, že všechno zdražuje a platy ani dávky nestačí. Ty výčitky jsou strašné.“ Vysvětluje jedna z respondentek.

Kolik rodičům chybí

• 41 % nemá naspořeno vůbec nic,
• 39 % má prostředky jen na polovinu výbavy,
• 20 % má vše připraveno (často díky pomoci rodiny, věcem po starších sourozencích či z minulých let).

„Jsem závislá na hmotné nouzi a s dítětem bydlím v azylovém domě. Po zaplacení obědů a pomůcek nám zbude 1 700 Kč na měsíc. Koukat na syna, že nemůže na výlet nebo do bazénu, je nesmírně těžké. Ale snažím se mu i z mála vykouzlit úsměv.“ Sdělila v průzkumu maminka.

Jaké výdaje rodiče zatěžují nejvíce

Největší zátěží pro rodiče-samoživitele je jednoznačně obléknout děti do školy. Nové oblečení a obuv označilo za problém 69 % respondentů.

Výrazně rodiče zatěžují také:

• školní pomůcky – 46 %,
• kroužky – 45 %,
• obědy a školní výlety – shodně 40 %,
• batoh – 31 %,
• družina – 25 %,
• svačiny – 12 %.

„Oblečení a boty pro děti bývá největší položkou, kterou si rodiče musí na začátku školního roku dovolit zajistit. Především proto, že děti rychle rostou a nemohou využít výbavu z minulých let. Pro mnoho rodin je i základní nákup bundy, bot a sportovního oblečení obrovský zásah do rozpočtu,“ vysvětluje Mgr. Iveta Novotná, ředitelka projektu VašeVýživné.cz.

Co si rodiče nemohou dovolit zaplatit

Podle dotazníku mezi rodiči projektu VašeVýživné.cz (srpen 2025) děti samoživitelů nejčastěji přicházejí o:

• kroužky – 53 %,
• školní výlety – 40 %,
• nové oblečení a obuv – 38 %,
• školní obědy – 24 %,
• batoh – 19 %,
• družinu – 11 %,
• základní pomůcky – 10 %,
• svačiny – 5 %.

To v praxi znamená, že více než polovina dětí nezažije kroužky, čtyři z deseti nepojedou na výlet se spolužáky a téměř čtvrtina nemá jisté ani teplé obědy ve škole.

„Ti, kdo rozhodují o pomoci, by si měli sami vyzkoušet, co znamená vychovávat dítě s minimálním příjmem,“ vzkazuje jeden z rodičů.

Psychický tlak na rodiče

• 38 % rodičů má velké obavy kvůli financím,
• 30 % pociťuje mírný stres,
• 18 % označuje období za vyčerpávající,
• pouze 14 % uvádí, že situaci zvládá dobře.

Téměř sedm z deseti rodičů samoživitelů zažívá na začátku školního roku stres či obavy spojené s financemi.

„Není to jen o učebnicích a sešitech. To, že děti nemohou chodit na kroužky, jezdit na výlety nebo se stravovat s ostatními ve školní jídelně, prohlubuje jejich sociální vyloučení a pocit odlišnosti od spolužáků. Děti z neúplných rodin tak přicházejí nejen o rozvojové příležitosti, ale i o běžné sociální kontakty, které jsou pro jejich zdravý vývoj zásadní,“ vysvětluje Mgr. Iveta Novotná, ředitelka projektu VašeVýživné.cz.

„Situace samoživitelů je dlouhodobě kritická. Na náš projekt se ročně obracejí tisíce rodičů s prosbou o radu či pomoc v oblasti alimentů. Stát i obce musí hledat cesty, jak těmto rodinám pomoci – cílenými příspěvky, dostupnými školními obědy i širší nabídkou volnočasových aktivit zdarma. Každé dítě si zaslouží rovnocenný start do školního roku. Školní rok by neměl být začátkem stresu, ale radosti. Každé dítě si zaslouží stejnou šanci.“ dodává Novotná.

Dovolená jako nedostupné privilegium

Naplánovat si dovolenou mimo domov se pro většinu rodičů samoživitelů stává nedosažitelným cílem. 60 % z nich dovolenou vůbec neplánuje, nebo s plánováním ještě nezačalo. Ostatní dovolenou plánují, a i to většinou jen v rámci Česka – například na chatě, u příbuzných nebo prostě doma. Vysněné moře zůstává jen v představách – téměř 80 % by tam rádo odjelo, ale z finančních důvodů si to nemohou dovolit.

„Výživné je 2 500 Kč. Na dětské aktivity šetříme celý rok, ale nestačí to,“ uvádí jedna z respondentek.

Další přidává: „Nemohu šetřit. Jsem dlouhodobě na nemocenské, příjem 13 000 Kč. Když něco zbyde, děti dostanou aspoň vstup na koupaliště.“

Podle průzkumu si více než 60 % rodičů může dovolit vyčlenit na prázdninové aktivity maximálně 5 000 Kč, přičemž 8,6 % nemá ani 1 000 Kč.

Finance jako největší překážka

Na otázku, co rodičům nejvíce brání v tom, aby mohli s dětmi vyrazit na dovolenou, odpovídali jasně. 85 % uvedlo nedostatek financí, mezi které u 44 % se jedná o neplacení výživného ze strany druhého rodiče, 22 % nutnost pracovat na více úvazků, a obecně nízké příjmy z důvodu péče o děti.

V otázkách financí a prázdnin uvedlo pomoc od druhého rodiče mimo rámec výživného pouhých 6 %, zatímco polovina rodičů spoléhá na pomoc rodiny, pokud ji vůbec mají k dispozici.

Prázdniny bez dohledu – každodenní realita

Až 50 % rodičů musí nechávat své děti doma samotné – pravidelně nebo alespoň občas. Pouze menší část z nich má možnost zajistit hlídání, přihlásit děti na tábor nebo upravit pracovní dobu podle potřeb péče.

„Letní tábory jsou pro nás luxus. Syn je doma sám. Tábory jsou plné a drahé. Nemám jinou možnost,“ sdílí jedna z matek.

„Jsem zdravotní sestra. Dítě hlídá babička, když může. Jinak je doma samo,“ vysvětluje další z dotazovaných respondentek.

Práce versus rodina – tvrdé kompromisy

Zatímco 35 % rodičů musí během léta omezit pracovní úvazek, což výrazně snižuje jejich příjem, dalších 28 % práci omezit nemůže vůbec, protože jim to zaměstnání neumožňuje.

Letní stres namísto odpočinku

Více než 60 % rodičů přiznává, že během letních prázdnin zažívají větší stres než během školního roku. Důvody? Péče o děti, práce, nedostatek financí a chybějící podpora druhého rodiče.

„Prázdniny pro samoživitele často neznamenají čas pro rodinu, ale čas intenzivního stresu. Největším problémem je, že nemají na výběr – nemohou si vzít volno, nemají kam děti dát a nemají dostatek peněz. Dle našich pravidelných průzkumů se situace o letních prázdninách nezlepšuje. Je na čase, aby stát i samosprávy začaly o letní podpoře těchto rodin vážně
uvažovat. I pár tisíc korun formou příspěvku na aktivity může rozhodnout, jestli dítě zůstane celé léto doma samo, nebo zažije radostné prázdniny s ostatními,“ dodává Mgr. Iveta Novotná, ředitelka projektu VašeVýživné.cz a Asociace neúplných rodin, z. s.

Průzkum byl realizován v květnu 2025 Asociací neúplných rodin, z. s. prostřednictvím projektu VašeVýživné.cz. Dotazník vyplnilo více než 600 rodičů samoživitelů z celé ČR anonymní formou.

Počet nově registrovaných rodičů

Počty rodičů, kteří se na nás každoročně obracejí, jsou již několik let stabilní. V roce 2024 se jednalo o 10 876 nově registrovaných rodičů. Dalo by se očekávat, že s rostoucí délkou fungování projektu a počtem podpořených rodičů bude tento trend klesat. Nicméně díky velikosti projektu a informovanosti rodičů o problematice se na nás obracejí čím dál dříve. Neodkládají řešení kvůli neznalosti zákonů do doby, kdy se jednotlivé splátky na výživném promlčí. Volají, píší, informují se o postupech a svých možnostech, čímž často předejdou velkým finančním potížím.

Průměrný dluh

V roce 2024 se průměrný dluh snížil o 20 % oproti roku 2023. Tento pokles souvisí s trendem mladších dluhů, a to díky lepší informovanosti rodičů i náhradnímu výživnému, které je podmíněno probíhajícím soudním výkonem či exekucí na výživné.

Měsíční výživné

Kumulovaný dluh, se kterým se na nás rodiče obracejí, se výrazně snížil, ale průměrné měsíční výživné zůstalo téměř stejné jako v předchozím roce, tedy 3 207 Kč. Pozitivní zprávou je, že ubývá rodičů s výživným nižším než 1 000 Kč měsíčně. V roce 2023 to byl každý 27. rodič, zatímco v roce 2024 každý 31. Pokud bychom se podívali až do roku 2020, tehdy se jednalo o každého 18. rodiče.

Průměrný dlužník na výživném

V této oblasti se každoročně setkáváme s podobnými daty. Průměrným dlužníkem je muž, což je dáno rozhodnutími soudů o svěření dětí do péče – většina dětí je svěřována matkám, a proto se matky statisticky nestávají hlavními dlužníky. Regionální rozložení dlužníků také odpovídá dlouhodobým trendům, kde dlouhodobě obkresluje nejvíce postižené regiony Ústecký a Moravskoslezský kraj. V roce 2024 převyšoval v počtu kraj Ústecký. 

Díky včasnému řešení dluhů se nejen snížila celková výše dlužného výživného, ale také délka zadlužení, která nyní činí přibližně jeden rok. Klesl také věk dlužníků a věk dětí, kterým je výživné přiznáváno soudem.

„Tyto trendy mají pozitivní vliv na rodiče samoživitele. Čím dříve začne rodič řešit dlužné výživné, tím vyšší je šance na úspěch. Povinný rodič se rychleji rozplatí a po zdárném vymožení je větší pravděpodobnost, že bude výživné nadále hradit řádně. Samoživitelé to nemají jednoduché – skloubit pracovní život s péčí o děti a řešit druhotnou platební neschopnost, do které se kvůli neplacenému výživnému dostávají, je velmi náročné,“ uvádí Mgr. Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který v rámci své asistenční služby pro rodiče provozuje Asociace neúplných rodin a za rok 2024 pomohl se získáním částky 101 000 000 Kč.

Průměrný dluh mírně narostl

Zatímco v roce 2022 činil průměrný dluh na výživném 37 689 Kč, v roce 2023 se částka zvedla na 49 497 Kč. Zvýšení lze přičíst inflaci a dlouhodobé ekonomické nestabilitě.

Důležitý milník pro samoživitele je již dva roky náhradní výživné. Dávka, kterou stát vyplácí těm, kteří nedostávají alimenty. Doba vyplácení měla mít ohraničena dvěma lety. Loni však Poslanecká sněmovna schválila její prodloužení. Zavedenou změnu kvituje nejeden rodič samoživitel, který již dávku pobírá a obával se, že příspěvek skončí, ale také rodiče, kteří si o dávku nyní žádají a zahájili exekuční řízení na alimenty, tedy jednu z podmínek získání této dávky.

Zájem o pomoc ze strany asistenčního programu VašeVýživné.cz

Projekt VašeVýživné.cz, který je součástí Asociace neúplných rodin, je mnoho let úspěšným nástrojem v boji proti neplacení výživného. Celkově pomáhá 78 075 rodičům a dětem a za poslední rok se zaregistrovalo dalších 5 784 rodičů. Díky programu bylo rodičům odesláno výživné v celkové hodnotě 93 256 000 Kč.

Přírůstek nových zájemců o pomoc programu byl za loňský rok 5 784 samoživitelů.

„Zájem ze strany samoživitelů o pomoc s vymáháním výživného je dána nejenom tím, že rodiče mohou čerpat náhradní výživné od státu, ale i fakt, že výživné v rozpočtu rodin chybí a rodiče chtějí aktivně situaci řešit,“ dodává koordinátorka projektu VašeVýživné.cz Dagmar Vogtová a dodává: „Prostřednictvím programu VašeVýživné.cz se nám loni podařilo odeslat rodičům svíce než 93 milionů korun. A věřím, že do budoucna bude částka odeslaná rodičům samoživitelům jen růst.“

Jak vypadá průměrné výživné a jak dlužník?

Statistiky dále ukazují, že každý 27. rodič má výživné nižší než 1 000 Kč. Loni to byl každý 23. rodič samoživitel. Průměrné měsíční výživné se pohybuje na částce 3 272 Kč.
Průměrný dlužník je muž ve věku 39 let se středním vzděláním s maturitou, který je zaměstnaný. Nejvíce ohroženým krajem je Karlovarský kraj. Z hlediska počtu dětí, na které se vztahuje výživné, je průměrný počet 1-2 děti a průměrný věk těchto dětí je mezi 9 a 16 lety.

„Je smutné, když se setkávám s rozsudky, kdy povinnému rodiči bylo vyměřeno výživné pod 1 000 Kč. Tato částka nemůže ani z poloviny pokrýt potřeby dítěte. Pozitivní zprávou je, že průměrné výživné se alespoň mírně zvyšuje. Profil průměrného dlužníka není nijak překvapivý v podstatě místopisně kopíruje kraje s nižší socio-ekonomickou úrovní. (V minulých letech to byl Ústecký nebo Moravskoslezský kraj) V roce 2024 neočekáváme nijak dramatický nárůst klientů, tak jak tomu bylo v roce 2021, kdy vešlo v platnost náhradní výživné. Nicméně věřím, že rodiče nepoleví a dluh na výživném budou řešit i v budoucnu, aby nedocházelo k bobtnání dluhu do statisícových částek,“ říká na závěr Dagmar Vogtová.

Finanční „výpadky“ a neustálá nestabilita ovlivňuje finanční rozpočet neúplných rodin téměř

bez výjimky. Vánoce se podobně jako začátek školního roku řadí mezi nejnáročnější období. Velkou ranou v už tak napjatém rodinném rozpočtu je nyní dle průzkumu inflace a stále se zvyšující se ceny energií a potravin. Finanční dopad tak pociťuje až 81 % dotázaných.

Našetřit si finanční rezervu na vánoční dárky a přípravy se podařilo pouze 25% samoživitelům. „Ač se snažím, bohužel není v mých silách našetřit dostatek peněz na tyto radosti. Vánoce jsou pro mě v posledních letech jen stres a smutek, že nemohu dceři dopřát to, co by si přála,“ přiznává maminka Martina.

„Samoživitelé se ocitají v nesnázích, protože si velmi obtížně vytvářejí finanční rezervu. V praxi to znamená, že nemají našetřeno nic nebo v lepším případě si vytvoří naprosto minimální rezervy. Jejich situace je za poslední tři roky velmi katastrofální,“ doplňuje koordinátorka programu VašeVýživné.cz Dagmar Vogtová.

Hubené Vánoce

Téměř polovina dotázaných rodičů utratí v průměru za Vánoce do 3 000 Kč. Samoživitelé se ale také svěřili, že svátky minimalizují do té míry, že utratí maximálně 1 000 Kč, případně dárky vyrábí. Na nákupy šetří 35 % z nich po celý rok, 42 % nemá vůbec z čeho šetřit a žijí doslova od výplaty k výplatě.

„Každý měsíc se snažím odkládat alespoň 200 Kč. Vím, není to hodně, ale čelit každý měsíc stresu, zdali budu mít na kvalitní potraviny, ovoce pro syna nebo na dárek k Vánocům, je ubíjející,“ říká paní Petra.

O špatné finanční situaci se rodiče samoživitelé snaží se svými potomky mluvit, shodlo se na

to celých 63 % dotázaných. Rodiče samoživitelé ale také přiznali, že si jsou jejich děti často nepříznivé situace vědomí. „Mrzí mě, že to mé děti tak vnímají a zcela přirozeně říkají, že jsme chudí, že si to nebo to nemůžeme dovolit nebo mě sami přesvědčují, abych něco nekupovala, protože na to nemáme peníze,“ popisuje situaci samoživitelka Monika.

Na dotaz, co musí rodiče samoživitelé během Vánoc své rodině odepřít, se shodlo celkem 38 %, na tom, že nekupují ani nepečou cukroví, nechtějí utrácet za ingredience ani za energie. Celých 39 % dětem nemůže kupovat velké a nákladné dárky. Mnoho samoživitelů si nemůže dovolit ani klasickou štědrovečerní večeři a snaží se o levnější alternativu. Nejčastěji rodiče samoživitelé ale šetří sami na sobě.

Pomoc přichází i od státu, samoživitelé o ní často nevědí

Stát nabízí samoživitelům různé formy pomoci. Z průzkumu však vyplynulo, že o ní často ani nevědí. Informovanost je tak alfou a omegou k tomu, aby finanční podpora, anebo jiné formy pomoci, opravdu plnily svůj účel.

Na dotaz, zdali rodiče samoživitelé využili například potravinové sbírky, odpovědělo 47 % dotázaných, že o sbírce nevěděli. Sbírku pak využilo pouze 5 % z nich.

„Kvůli skokovému zdražování sólo rodičům ve většině případů nestačí jejich příjmy k zajištění základních potřeb jejich rodiny. Z tohoto důvodu je pro ně státní sociální podpora nezbytná, aby mohli uspokojit základní potřeby své i svého dítěte,“ říká Dagmar Vogtová a na závěr dodává: „Skutečnost, že rodiče samoživitelé nečerpají podporu od státu v rozsahu v jakém by mohli, je dána především neinformovaností jaké příspěvky od státu mohou čerpat. Dále je odrazuje celková složitost systému podpory a předsudek společnosti, že čerpání sociálních dávek je jakousi známkou osobního selhání. A zde musím zmínit, že někteří rodiče se pro samoživitelství rozhodli sami, ale převážné množství samoživitelů se v této roli ocitlo z různých důvodů bez ohledu na jejich vlastní přání.“

„Samoživitelkou jsem již mnoho let, ale poslední roky, od pandemie covidu, trochu ztrácím naději, že bychom se s dcerou někdy měly dobře. Nebo alespoň lépe. Kromě své práce mám ještě brigádu, dcera nyní nechodí ani na kroužky ve škole a měsíc co měsíc se děsím zvedání nájmu nebo zvyšování záloh. Přestože šetřím na všem, co lze, inflace a všudypřítomné zvedání cen mi na pozitivním přístupu příliš nepřidávají,“ říká maminka samoživitelka Monika.

To, co říká Monika, potvrzuje i aktuální průzkum programu VašeVýživné.cz. Z 500 dotazovaných rodičů samoživitelů uvedlo 62,5 %, že šetří na potravinách a energiích, zatímco 23 % muselo najít dodatečnou práci nebo brigádu.
Rostoucí inflace těžce zasahuje do rozpočtů samoživitelských rodin, a to tak, že 8 % z nich se dokonce muselo přestěhovat zpět k rodičům nebo ke známým, 5 % dotázaných si muselo vzít půjčku. Na otázku týkajíc se spoření peněz celkem 81 % respondentů uvedlo, že nemají z čeho odkládat peníze.
Nečekané finanční krize řeší rodiče samoživitelé různými způsoby. Kromě šetření nebo hledání další práce, 17 % z nich prodává své osobní věci a 5 % sahá na spořící účet.

„Všudypřítomné zdražování sráží samoživitele s jedním příjmem na kolena a většinu svých příjmů vydají na bydlení a jídlo. Rodiče by se neměli nijak ostýchat požádat o pomoc jak neziskové organizace, tak Úřad práce kvůli materiální nebo finanční pomoci. V našem projektu se setkáváme s rodiči, kterým nezbývají finance na jídlo a současně nevědí na jakou pomoc od státu mají nárok. Setkáváme se s rodiči, kteří, aniž by se informovali na Úřadu práce, předem říkají, že asi na žádnou dávku nemají nárok. Všem rodičům doporučuji, aby se informovali vždy u instituce, která pomoc poskytuje, protože jen tam dostanou relevantní informace. Bohužel rodiče často vychází jen z doslechu nebo informací z druhé ruky, které často nejsou úplně pravdivé,“ říká Dagmar Vogtová, koordinátorka programu VašeVýživné.cz.

Chudé Vánoce
S blížícími se vánočními svátky se rodiny snaží připravit co nejlépe. Někteří rodiče odpovídají, že si odkládají peníze bokem a nakupují s předstihem, aby byly výdaje rovnoměrněji rozložené. Jiní spoléhají na podporu organizací a nadací, které by jim mohly přispět nebo něco darovat. Někteří se snaží dětem vysvětlit, že nic nového nepotřebují nebo si musí poradit s tím, co mají.
„Pokud máte o nějakou dávku ze státního sociálního systému zájem, obraťte se s žádostí na Úřad práce, kde každou žádost musí posoudit. Jestliže Vám není hrazeno výživné od druhého rodiče a máte zahájenou exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, pak máte nárok na náhradní výživné bez ohledu na Vaše příjmy nebo skutečnost, že máte nového partnera,“ radí na závěr Dagmar Vogtová.

Zavedenou změnu kvituje nejeden rodič samoživitel, který již dávku pobírá a obával se, že příspěvek skončí, ale také rodiče, kteří si o dávku nyní žádají a zahájili exekuční řízení na alimenty, tedy jednu z podmínek získání této dávky. To ukázal průzkum Asociace neúplných rodin a programu VašeVýživné.cz provedený mezi 500 rodiči samoživiteli.

Podle průzkumu dávky náhradního výživného využilo celkem 41 % klientů programu VašeVýživné.cz. Na dotaz, jak moc jim tato dávka pomohla, se shodly dvě třetiny dotázaných, na tom, že se jednalo o velkou pomoc v jejich rodinném rozpočtu.

Každá koruna dobrá, i když účel použití se různí, náhradní výživné ulehčí v základních výdajích, mohla jsem tedy například odkládat oněch pět tisíc měsíčně navíc a s dětmi pak cestovat.

Díky náhradnímu výživného jsem si mohla dovolit alespoň trochu šetřit.

Velký přínos v době nákupu školních potřeb a ošacení.

Hodně. Zaplatila jsem potřebné věci ve škole včetně obědů.

Tato dávka mi pomohla hodně, jako pro otce samoživitele je v dnešní době znát každá koruna. Díky této dávce se syn může zúčastnit školních aktivit, které by jinak byli mimo moje možnosti. Například adaptační pobyty a poznávací a jazykový pobyt v Londýně.

Nezískat náhradní výživné, byla bych nucena vzít si nebankovní půjčku.

Délka doby dávky by se měla prodloužit na dvojnásobek

Původní délka, během níž měli rodiče samoživitelé, za daných podmínek, mohli pobírat náhradní výživné, se prodloužil na dvojnásobek. Nově tak rodiny samoživitelů mohou dostat až 48 výplat místo současných 24.

„Na jednu stranu vítáme, že stát rodičům v případě neplacení výživného pomůže, ale na druhou stranu se vyplácením ani po dobu 4 let problém nijak zásadně neřeší. Doba to není nijak dlouhá, pokud dítěti není hrazeno výživné od narození do konce jeho studií třeba na vysoké škole, tak se pohybujeme kolem věku 25let. Vhodné by bylo najít takové prostředky, kterými by stát přinutil dlužníky pracovat a mohl bát dluh splácen již v prvopočátku, aby nenabobtnal do statisíců,“ dodává za program Vaše Výživné.cz Dagmar Vogtová.

Dle údajů ministerstva je výše náhradního výživného průměrně 1 800 Kč. Částka odpovídá tomu, co vyměří soud. Na jedno dítě však stát může vyplatit maximální částku 3 000 Kč na jedno dítě. Dávku lze vyplácet do 26 roku dítěte, tedy do skončení jeho nezaopatřenosti.

V současnou chvíli dávku pobírá zhruba 10 tisíc dětí z neúplných rodin.

Náhradní výživné může přinést také další změny

Nárok na získání náhradního výživného je podmíněn zahájením exekučního řízení na neplacení výživného. Samotný proces žádosti o tuto dávku nemusí být pro mnoho rodičů samoživitelů jednoduchý. Podle průzkumu se nejčastěji setkávají s těmito problémy:

• Malá informovanost o dávce.

• Nelze dávku vyřídit online.

• Složité vyplňování formulářů.

• Otec, který neplatí výživné se odstěhoval do zahraničí.

Dagmar Vogtová k tomu dodává: „I dnes se setkáváme s rodiči, kteří o náhradním výživném vůbec nevědí nebo si myslí, že na něj nemají nárok. Vždy rodičům říkám, že důležité je si informaci zjistit nebo ověřit na Úřadu práce, který dávku poskytuje. Velkou úlevou pro žadatele by bylo, kdyby mohli dávku vyřídit online, tak jako dnes lze vyřídit spoustu dalších dávek. Co se týká odstěhování dlužníka do zahraničí, pak ani toto není neřešitelné. Rodič musí oslovit Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí, kteří zahájí exekuci v zahraničí, případně potvrzení pro vyřízení náhradního výživného rodiči vystaví.“

Podle Mariana Jurečky, ministra práce, bude snaha zlepšit vymahatelnost výživného. Opět se zvažují zásahy v podobě zabavení osobního vozidla, nebo že by přišli třeba o zbrojní pas nebo povolení k rybolovu. Hovoří se také o možnosti, že v případě, kdy neplatič nebude hradit alimenty vůbec, samoživitelé mohou získat nárok na náhradní výživné bez časového omezení.

„Co se týká zabavování aut, tak exekutor i v současné době může zabavit auto a prodat ho v dražbě. Exekutor může vést exekuci všemi zákonnými způsoby, mezi které patří i exekuce prodejem movitých věcí, což automobil je,“ říká Vogtová a dodává: „Co se týká zabavování rybářských lístků, či zbrojních průkazů, pak se obávám, že drtivá většina dlužníků výživného těmito průkazy nedisponuje a rozhodně nemůžeme očekávat, že by tento krok výrazně zvýšil vymahatelnost dluhu na výživném. Ale jako doplňkový nástroj k posílení vymahatelnosti práva proti němu nic nemám.“

Jako řešení Dagmar Vogtová z programu VašeVýživné.cz navrhuje:

„Víme, že lidé ve výkonu trestu jsou velmi zadluženi a pokud jsou ve výkonu trestu za neplacení výživného, pak velmi účinný nástroj by byl všechny tyto povinně zaměstnat, aby si osvojili pracovní návyky a začali dluh na výživném splácet a pokračovali v práci i po skončení trestu. Dále je třeba zaměřit se na ty, kteří se pohybují v šedé zóně, tedy nemají na sebe napsán žádný majetek, pracují na černo a není si v podstatě na nich co vzít. Tam by bylo dobré je také donutit pracovat třeba formou veřejně prospěšných prací.“