Dekriminalizace jako signál: „Teď mi nic nehrozí“

Data projektu VašeVýživné.cz ukazují, že většina nových případů nárůstu pochází od rodin, kde dlužník přestal platit právě na přelomu roku – v přímé reakci na změnu zákona. Problém neplacení výživného přitom není okrajový: podle dat Exekutorské komory ČR bylo v roce 2023 zahájeno přibližně 4 200 exekucí kvůli neplacení výživného na nezletilé děti, v roce 2024 pak přibližně 3 780 exekucí. I přes mírný pokles se tedy jedná o několik tisíc rodin ročně. V České republice žije přibližně 400 000 nezaopatřených dětí v neúplných rodinách, které patří k nejohroženějším domácnostem z hlediska příjmové stability. Dle dat Českého statistického úřadu mají v přepočtu na osobu nejnižší příjem ze všech domácností v ČR.

„Hrozba trestního řízení v praxi velmi často vedla k tomu, že dlužník začal platit. Nyní tato hrozba chybí a část dlužníků to jasně využívá,“ říká Mgr. Iveta Novotná, ředitelka Asociace neúplných rodin a projektu VašeVýživné.cz.

Ohrožené matky přišly o bezpečnou kotvu

Projekt VašeVýživné.cz upozorňuje na aspekt, který ve veřejné debatě dosud téměř nezazněl. Pro část rodin – zejména tam, kde za neplacením výživného stojí širší historie domácího násilí nebo týrání – představovalo trestní řízení pro rodiče bezpečný rámec řešení situace. Podání trestního oznámení na služebně policie pro ně často znamenalo bezpečnou zónu, kde mohly problém řešit bez přímého kontaktu s dlužníkem.

V občanskoprávní rovině vymáhání dluhu se naopak řada rodičů obává možného kontaktu s dlužníkem a následné eskalace jeho chování.

„Máme i případy matek, které musely s dětmi opustit domácnost kvůli násilí. Pro ně bylo trestní řízení kotvou – bezpečným místem, kde mohly situaci řešit. Dnes se bojí, že exekuce nebo občanskoprávní cesta povede k opětovnému kontaktu a eskalaci,“ říká Novotná.

Trestní řízení: odstrašení, ne věznění

V debatě o trestnosti se opakuje argument, že uvězněný dlužník stejně neplatí a stojí stát peníze. Data jej však relativizují. Neplacení výživného tvořilo přibližně 5 % ze všech trestně stíhaných osob v ČR. V roce 2023 bylo za tento trestný čin odsouzeno 2 891 osob – z nichž k nepodmíněnému trestu odnětí svobody směřovalo pouze 344 (přibližně 12 %). Naprostá většina případů tedy skončila podmínkou, obecně prospěšnými pracemi nebo jiným alternativním trestem. Smyslem trestního řízení přitom nebylo primárně věznit, ale přimět dlužníka k plnění – a tato hrozba v praxi velmi často fungovala.

Dekriminalizace byla zdůvodňována především přeplněností věznic a náklady na výkon trestu. Opomíjí však druhou stranu rovnice: dlouhodobé ekonomické a sociální dopady na děti, které vyrůstají v podmínkách finanční nestability způsobené neplacením výživného, jsou z hlediska společenských nákladů nesrovnatelně vyšší. Výzkumy opakovaně ukazují, že děti z rodin ohrožených chudobou čelí horšímu vzdělávacímu startu, horším zdravotním výsledkům a vyššímu riziku sociálního vyloučení v dospělosti. Stát tak ušetřil na jednom konci – a otevřel mnohem větší účet na konci druhém. Zároveň platí, že uvolnění věznic bylo provedeno bez toho, aby byly předem připraveny funkční alternativní páky. Výsledkem je situace, kdy část dlužníků pochopila dekriminalizaci jako definitivní zprávu: platit nemusím.

Proč alternativy nefungují

Zvýšený úrok z prodlení není automatickou součástí rozsudku a bez dohledatelného příjmu dlužníka jen formálně navyšuje dluh. Postoupení pohledávek zákon sice umožnil, ale na trhu dosud nevznikl žádný subjekt, který by pohledávky na výživném skutečně vykupoval.

„Rodiče přicházejí s nadějí, že postoupení pohledávek využijí. Musíme jim vysvětlit, že trh jednoduše neexistuje,“ říká Novotná.

Samotný zákon nestačí – potřeba systémových změn

Asociace neúplných rodin, z.s. a VašeVýživné.cz vítá vládní návrh na opětovné zavedení trestnosti úmyslného neplacení výživného přesahujícího čtyři měsíce. Zároveň apeluje, aby byl návrh doprovázen dalšími funkčními alternativami: státem garantovaným reálný systémem pro řešení neplacení výživného a podporu neúplných rodin.